7 As 40/2024 - 17       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Tomáše Foltase a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2024, č. j. 37 A 2/2024‑31,     takto:     I. Řízení se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     [1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného usnesení, kterým Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) odmítl jeho žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. f) s. ř. s., neboť její podání shledal zjevným zneužitím práva. V kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.   [2]               Usnesením ze dne 19. 6. 2024, č. j. 7 As 40/2024‑10, Nejvyšší správní soud žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo prokázání, že on či jeho zaměstnanec, který za něj jedná nebo jej zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání. Ke splnění těchto povinností mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení a poučil ho o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. nedoložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 24. 6. 2024 vhozením do schránky.   [3]               Ve stanovené lhůtě stěžovatel soudní poplatek za podanou kasační stížnost nezaplatil a podáním doručeným zdejšímu soudu dne 28. 6. 2024 požádal, aby Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), nezastavil řízení. Současně opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.   [4]               Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro postup podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Stěžovatel nepředestřel žádné okolnosti, které by osvědčovaly nebezpečí z prodlení, a ani nedoložil, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. Jeho podání je ve své podstatě opět odůvodněno opakujícím se obecným tvrzením založeným na nepodložené domněnce korupčního jednání a na nesouhlasu s procesním postupem, který byl vůči stěžovateli uplatněn podle jeho tvrzení na politickou objednávku. Ačkoliv stěžovatel nesouhlasí s usnesením ze dne 19. 6. 2024, byl v něm explicitně upozorněn, že jeho žádost o osvobození od soudních poplatků soud považuje za zjevné zneužití práva a že je namístě dobrodiní osvobození od soudních poplatků stěžovateli odepřít. Vzhledem k tomu, že důvody uplatněné stěžovatelem v nové žádosti nemohou vést k dodatečnému osvobození od soudních poplatků, bylo by opakované rozhodování o jeho žádosti v rozporu se zásadou procesní ekonomie.   [5]               Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon.   [6]               Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.   [7]               Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku, bylo pondělí 24. 6. 2024, bylo posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku úterý 9. 7. 2024.   [8]               Jelikož stěžovatel soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.   [9]               Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl usnesením ze dne 19. 6. 2024, č. j. 7 As 40/2024‑10, rovněž vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016‑29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016‑35, ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016‑70, či ze dne 23. 11. 2023, č. j. 7 Ads 201/2023‑22).   [10]            Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 11. července 2024     David Hipšr předseda senátu