7 As 86/2024 - 19       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Krupičkové a soudců Davida Hipšra a Tomáše Foltase v právní věci žalobce: B. V., proti žalovaným: 1. Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha, 2. Městský úřad Kutná Hora, se sídlem Havlíčkovo nám. 552/1, Kutná Hora, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2024, č. j. 37 A 10/2024‑18,     takto:     I. Řízení se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     [1]               Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného usnesení, kterým Krajský soud v Praze (dále též „krajský soud“) odmítl jeho žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. f) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), neboť její podání shledal zjevným zneužitím práva. Ve vztahu k žalobě týkající se žalovaného 2) krajský soud doplnil, že byl dán rovněž důvod pro její odmítnutí dle § 68 písm. a), respektive § 70 písm. a) s. ř. s.    [2]               V kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud jeho žádost zamítl usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 7 As 86/2024‑11, a současně jej vyzval k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení; závěrem jej poučil o následcích nevyhovění této výzvě.   [3]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) téhož zákona] zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů. Po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví.   [4]               Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli doručeno dne 3. 6. 2024 vhozením do schránky. Lhůta k zaplacení soudního poplatku tedy marně uplynula v úterý dne 18. 6. 2024. Stěžovatel na ni reagoval podáním, které doručil osobně dne 11. 6. 2024 krajskému soudu (podání bylo předáno zdejšímu soudu dne 14. 6. 2024). V něm žádá, aby Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích nezastavil řízení. Současně opětovně žádá o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.   [5]               Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro postup dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Stěžovateli nepředestřel žádné okolnosti, které by osvědčovaly nebezpečí z prodlení, a ani nedoložil, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. Jeho podání je ve své podstatě opět odůvodněno opakujícím se obecným tvrzením založeným na nepodložené domněnce korupčního jednání a na nesouhlasu s procesním postupem, který byl vůči stěžovateli uplatněn dle jeho tvrzení na politickou objednávku. Ačkoliv stěžovatel nesouhlasí s usnesením ze dne 30. 5. 2024, byl v něm explicitně upozorněn, že kasační stížnost je zjevně bezúspěšným návrhem podle § 36 odst. 3 s. ř. s., a že je namístě dobrodiní osvobození od soudních poplatků stěžovateli odepřít. V daném usnesení mu zdejší soud rovněž vysvětlil, že i kdyby byl stěžovatel nemajetný (což je soudu z úřední činnosti známo), nelze jej osvobodit od soudního poplatku v případě zjevně bezúspěšného návrhu. Vzhledem k tomu, že důvody uplatněné stěžovatelem v nové žádosti nemohou vést k dodatečnému osvobození od soudních poplatků, bylo by opakované rozhodování o jeho žádosti v rozporu se zásadou procesní ekonomie.   [6]               Protože stěžovatel soudní poplatek ani přes výzvu soudu nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.    [7]               Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu kasační stížnosti, spočívající v prokázání právního vzdělání či předložení plné moci ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 7 As 86/2024‑11, rovněž vyzván, nepostupoval zdejší soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v nedostatku právního zastoupení (obdobně viz usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016‑29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016‑35, ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016‑70, či ze dne 23. 11. 2023, č. j. 7 Ads 201/203‑22).   [8]               Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.     Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.     V Brně dne 27. června 2024     Lenka Krupičková předsedkyně senátu