Na 108/2024-31           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Tomáše Foltase a Jitky Zavřelové v právní věci navrhovatelů: a) Bc. Ladislav Regnard, se sídlem Opatovická 160/18, Praha 1, IČO: 70022275, b) Terezie Regnardová, se sídlem Vendryně 154, Vendryně, IČO: 73150274, o podání navrhovatelů a) a b) ze dne 9. 7. 2024 nazvaném „Zápůrčí žaloba“,     takto:     I. Návrhy obsažené v podání ze dne 9. 7. 2024 nazvaném „Zápůrčí žaloba“ se odmítají.   II. Navrhovatelé a) a b) nemají právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   [1]               Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 9. 7. 2024 doručeno podání navrhovatelů a) a b) (dále také „navrhovatelé“) nazvané jako „Zápůrčí žaloba“.   [2]               Z podání vyplývá, že navrhovatelé navrhují, aby Nejvyšší správní soud vydal tento rozsudek:   1. Určuje se, že vyklizení prostor užívaných žalobci v nemovitosti ve vlastnictví města Třinec pronajatých ze strany žalovaného TRISIA, a.s. bylo provedeno bez právního důvodu. 2. Žalovaní jsou povinni umožnit žalobcům opětovné užívání předmětných prostor, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. 3. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobcům náhradu škody ve výši 3.500.000,- Kč s příslušenstvím (finanční hotovost 1.500.000,- Kč a smluvní pokutu 2.000.000,- Kč), a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. 4. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobcům náklady řízení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. 5. Soud je povinen do 3-dnů od podání této žaloby vydat předběžné opatření na žalované 1.,2.,3.,4. a zrušit všechna křivá obvinění a tresty u nevinného a křivě obviněného Bc. Ladislava Regnrda bez soudního rozhodnutí na vyklízení prostor, kdy soud předal tuto pravomoc TRISIA, a.s. s Ing. Miroslavem Bednarzem, což je v demokratické právní společnosti nepřípustné jednání!!!   [3]               Navrhovatelé dále navrhli, aby Nejvyšší správní soud:   6. obnovil řízení ve věci sp. zn. 2T80/2018 u OSFM, 74T87/2020, 74T44/2021 u OS Ostrava a 4T46/2021 u OS Praha 2, a 7. prošetřil jednání Okresního soudu ve Frýdku-Místku a Ing. Miroslava Bednarze z hlediska naplnění skutkových podstat trestných činů.   [4]               Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   [5]               Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. dále platí, že soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.   [6]               Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob rozhodováním mj. o žalobách proti rozhodnutím správních orgánu, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu nebo o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu (§ 2 ve spojení s § 4 s. ř. s.). Do pravomocí Nejvyššího správního soudu pak spadá zejména rozhodování o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech správního soudnictví.   [7]               Nejvyšší správní soud posoudil obsah podání navrhovatelů a dospěl k závěru, že žádný ze soudů ve správním soudnictví nemá pravomoc k projednání návrhů uvedených v bodech [2] a [3] výše.   [8]               Z obsahu podání předně vyplývá, že se navrhovatelé domáhají, aby mohli znovu užívat prostory v Kulturním domě Třinec na adrese Náměstí svobody 526, Třinec, které měli v nájmu. V této souvislosti se domáhají určení, že vyklízení těchto prostor společností TRISIA, a.s., bylo učiněno bez právního důvodu, náhrady škody tím způsobené a zaplacení smluvní pokuty. Současně navrhli vydání předběžného opatření tak, aby vše bylo navráceno do původního stavu z roku 2006.   [9]               Podle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), platí, že v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.   [10]            Právo na pokojné užívání předmětu nájmu a na ochranu před neoprávněným vyklizením nemovité věci se řadí mezi subjektivní soukromá práva. K jeho ochraně jsou proto povolány soudy v občanském soudním řízení a jim také náleží pravomoc k projednání žaloby nájemce na určení neoprávněnosti vyklizení pronajatých prostor, k rozhodování o náhradě tím způsobené škody a o uložení povinnosti zaplatit smluvní pokutu. To platí i pro návrh na nařízení předběžného opatření, který s těmito nároky souvisí (§ 74 a § 102 odst. 1 o. s. ř.). K projednání těchto návrhů jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší správní soudu proto návrhy 1 až 5 (návrh bod bodem 5 v rozsahu návrhu na vydání předběžného opatření) uvedené v bodě [2] výše v souladu s § 46 odst. 2 s. ř. s. pro nedostatek pravomoci odmítl a současně navrhovatele poučuje, že ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení mohou podat žalobu společně s návrhem na nařízení předběžného opatření u místně příslušného okresního soudu.   [11]            Nejvyšší správní soud rovněž není povolán k tomu, aby zrušil všechna křivá obvinění a tresty uložené navrhovateli a), aby obnovil trestní řízení a aby prošetřil jednání Okresního soudu ve Frýdku-Místku a Ing. Miroslava Bednarze z hlediska naplnění skutkových podstat trestných činů.   [12]            Soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc rozhodovat o vině a trestu za trestný čin. Taktéž nemají pravomoc rušit rozhodnutí vydaná v trestním řízení podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), či povolovat obnovu trestního řízení.  Pokud se navrhovatelé domnívají, že se určité osoby dopustily trestné činnosti, mohou podat státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Zvrátit rozhodnutí vydaná v trestním řízení pak mohou pouze za pomocí opravných prostředků, které jim k ochraně jejich práv poskytuje trestní řád. K rozhodování o těchto opravných prostředcích však soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc. Nejvyšší správní soud proto návrh 5 (v části týkající se zrušení křivých obvinění a trestů – bod [2] výše) a návrhy 6 a 7 (bod [3] výše) odmítl pro nedostatek pravomoci podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.   [13]            Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro postup podle § 7 odst. 5 s. ř. s., neboť žádný z návrhů nespadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví.   [14]            Podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   [15]            Nejvyšší správní soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).   Navrhovatelé mohou do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat k okresnímu soudu žalobu na určení, že vyklizení prostor v Kulturním domě Třinec bylo neoprávněné, na náhradu škody a na zaplacení smluvní pokuty (§ 46 odst. 2 s. ř. s.).     V Brně 17. července 2024      Petr Mikeš                 předseda senátu