2 As 253/2024 - 35           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: JUDr. P. S., zastoupen Mgr. Tomášem Hrstkou, advokátem se sídlem 17. listopadu 238, Pardubice, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. KUKHK‑18750/UP/2024 (OS), v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2024, č. j. 30 A 58/2024‑47, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,    takto:     I.                    Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2024, č. j. 30 A 58/2024‑47, a rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. KUKHK‑18750/UP/2024 (OS).   II.                 Žalobci se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]               Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Jičín, odboru stavební úřad („městský úřad“) ze dne 2. 5. 2024, č. j. MuJc/2024/12344/SU/Mez, a toto rozhodnutí potvrdil. Žalobce je vlastníkem stavby označené „budova pro využití zejména v souvislosti s rybolovem“ nacházející se na pozemku parc. č. X v k. ú. O. u J. (dále „stavba“). Rozhodnutím městského úřadu bylo žalobci nařízeno, aby stavbu odstranil. Žalobce, který je přesvědčen o tom, že stavba jako přístřešek žádnému povolovacímu režimu nepodléhá, se proti tomu bránil správní žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové („krajský soud“) shora označeným rozsudkem zamítl.   [2]               Žalobce („stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a s jejím doplněním spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Krajský soud dříve návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku ve vztahu k žalobě vyhověl. Stěžovatel tvrdí, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku by měly být i během řízení před NSS zachovány, neboť mu nadále hrozí zásadní újma. Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby je pravomocné a povinnost odstranit stavbu s sebou nese relativně vysoké náklady, které by stěžovatel musel vynaložit i v případě následného úspěchu kasační stížnosti. Zároveň by odstraněním stavby pozbyla kasační stížnost svého smyslu. Stěžovatel zastává názor, že v případě rozhodnutí o odstranění stavby je přiznání odkladného účinku prakticky vždy na místě, neboť je velmi obtížné následně uvést předmět řízení do původního stavu. Samotná stavba nemá negativní vliv na své okolí, nenarušuje žádné veřejné zájmy ani nepředstavuje bezpečnostní riziko.   [3]               Žalovaný v reakci na návrh stěžovatele sdělil, že k přiznání odkladného účinku neshledává důvody. K tvrzení stěžovatele, že stavba nemá negativní vliv na okolí a nenarušuje veřejné zájmy, pouze poznamenal, že podle stanoviska orgánu územního plánování není umístění stavby na předmětném pozemku z hlediska požadavků platné územně plánovací dokumentace přípustné.   [4]               Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Nejvyšší správní soud nejdříve posuzoval možnost vzniku újmy. Odkladný účinek je preventivním nástrojem předběžného charakteru, proto postačuje osvědčit, že vznik újmy hrozí. Není třeba postavit najisto, že újma skutečně vznikne (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76). Taková újma zároveň nesmí být bagatelní, naopak musí být významná. Významná je spíše tehdy, pokud v případě nepřiznání odkladného účinku způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (usnesení NSS ze dne 24. 2. 2012, č. j. 9 As 6/2012‑43, a ze dne 21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013‑19). NSS dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly v posuzované věci splněny.   [6]               Předmětem řízení je přezkum rozsudku krajského soudu, jenž posuzoval zákonnost správního rozhodnutí o odstranění stavby. Jde o malou stavbu na stěžovatelově pozemku, mimo zastavěné území, v ústraní u rybníka. V okolí další stavby nejsou a stavba do práv dalších osob nezasahuje. Podle stěžovatele nepředstavuje žádné bezpečnostní (např. požární) riziko, jde o solitérní a stavebnětechnicky jednoduchou, kvalitně zbudovanou stavbu. Vzhledem k povaze správního rozhodnutí a popsaným okolnostem věci je třeba konstatovat, že výkon napadeného rozsudku a jemu předcházejících správních rozhodnutí, tedy povinnost odstranit stavbu, a to ačkoliv byla ve věci podána kasační stížnost, by pro stěžovatele znamenal závažnou újmu; tu je třeba hodnotit i s ohledem na to, že v případě odstranění stavby by zrušení napadeného rozsudku Nejvyšším správním soudem ani následné opačné rozhodnutí krajského soudu nemohlo zhojit následek spočívající ve faktickém odstranění stavby.   [7]               Výrazný zásah do práv stěžovatele, který by byl způsoben výkonem či jinými právními následky rozsudku krajského soudu, by podle NSS znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. NSS proto konstatuje, že i co do možného následného zásahu do právní sféry jiných osob a s tím spojené újmy se jeví jako celkově příznivější řešení, bude‑li po dobu řízení před NSS pozastaven výkon či jiné právní účinky napadeného rozsudku, resp. napadeného rozhodnutí žalovaného. K totožnému závěru dospěl NSS např. již v usnesení ze dne 23. 4. 2014, č. j. 4 As 60/2014‑23 a ze dne 3. 1. 2018, č. j. 8 As 262/2017‑34, a obdobně postupoval i krajský soud v nyní projednávané věci, neboť usnesením ze dne 20. 9. 2024, č. j. 30 A 58/2024‑39, přiznal odkladný účinek žalobě.   [8]               Podle Nejvyššího správního soudu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný sice namítal rozpor umístění stavby s územně plánovací dokumentací, avšak v daném případě přiznání odkladného účinku pouze odkládá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Nic bližšího (např. k důležitosti tohoto veřejného zájmu v konturách nyní řešeného případu) žalovaný neuvedl; ani ze spisu není patrné, že by byl dotčen jiný důležitý veřejný zájem, který by bylo třeba vzít v potaz.   [9]               Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. byly splněny, NSS stěžovateli vyhověl a přiznal odkladný účinek kasační stížnosti.   [10]            Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.   [11]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21, bod 23]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v zákonné lhůtě.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.   Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020425324.     V Brně dne 8. ledna 2025       Karel Šimka       předseda senátu