2 As 257/2024 - 31           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Karla Šimky a soudců Tomáše Kocourka a Evy Šonkové v právní věci žalobce: J. J., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti: městys Vysoký Chlumec, se sídlem Vysoký Chlumec 14, Vysoký Chlumec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2023, č. j. 126083/2022/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2024, č. j. 39 A 25/2023‑100,     takto:     I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]               Nejvyššímu správnímu soudu byla doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“), kterou se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 26. 9. 2024, č. j. 39 A 25/2023‑100. Protože stěžovatel neprokázal zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud jej vyzval usnesením ze dne 2. 1. 2025, č. j. 2 As 257/2024‑24, ke splnění této podmínky řízení, a to buď předložením plné moci udělené advokátovi, nebo dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání. K tomu soud stěžovateli stanovil přiměřenou lhůtu (15 dnů).   [2]               Z doručenky založené ve spise Nejvyšší správní soud zjistil, že výše uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno vložením do jeho domovní schránky dne 7. 1. 2025. Lhůta patnácti dnů k předložení plné moci udělené advokátovi nebo doložení vysokoškolského právnického vzdělání tak počala běžet ve středu dne 8. 1. 2025 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila ve středu dne 22. 1. 2025.    [3]               Na výzvu Nejvyššího správního soudu k odstranění nedostatku podmínky řízení obsaženou ve výše uvedeném usnesení stěžovatel žádným způsobem nereagoval. Nejvyšší správní soud pro jistotu ověřil adresu stěžovatele pro doručování, kterou sám uvedl ve své kasační stížnosti a kterou uváděl i v podáních ke krajskému soudu, a zjistil, že tato adresa odpovídá adrese trvalého pobytu uvedené v Centrální evidenci obyvatel.   [4]               Stěžovatel tedy ve stanovené lhůtě (ani později) podmínku řízení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. nesplnil, přičemž nedostatek zastoupení brání věcnému projednání kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který nebyl přes výzvu soudu odstraněn, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.   [5]               O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.   [6]               Vzhledem k tomu, že stěžovatel zaplatil soudní poplatek za podanou kasační stížnost ve výši 5000 Kč, rozhodl Nejvyšší správní soud také o vrácení tohoto poplatku dle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle níž, byl‑li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 13. února 2025                                                                                                 Karel Šimka                 předseda senátu