Odůvodnění
2 Azs 197/2025 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: H. D. T., zastoupený Mgr. Markem Eichlerem, advokátem se sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2025, čj. OAM‑424/BA‑BA01‑HA06‑2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 7. 2025, čj. 17 Az 20/2025‑21, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 1. 9. 2025 kasační stížnost, kterou žalobce (stěžovatel) brojí proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Plzni. S podáním kasační stížnosti spojil návrh na přiznání odkladného účinku, který však nijak neodůvodnil, proto jej NSS usnesením ze dne 9. 10. 2025, čj. 2 Azs 197/2025‑11, vyzval, aby tak ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení učinil. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím jeho zástupce, a to dne 9. 10. 2025 (čtvrtek). Lhůta na doplnění dle § 40 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), marně uplynula dne 16. 10. 2025 (čtvrtek), neboť v rámci této lhůty, a ani později, stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nijak neodůvodnil.
[2] Podání žaloby a kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany má v převážné většině případů odkladný účinek ex lege. Výjimky z tohoto pravidla plynou z § 32 odst. 2 ve spojení s § 32 odst. 5 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Podle § 32 odst. 5 věty druhé zákona o azylu nemá podání kasační stížnosti odkladný účinek, nachází‑li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany v době podání kasační stížnosti v zařízení pro zajištění cizinců nebo nemá‑li povolen vstup na území. NSS z evidenční karty žadatele ověřil, že stěžovatel se v době podání kasační stížnosti (dne 1. 9. 2025) a poté do 4. 9. 2025 nacházel v Zařízení pro zajištění cizinců Balková (viz. č. l. 13 soudního spisu). Přestože podle věty první výše zmíněného ustanovení má podání kasační stížnosti odkladný účinek, mělo‑li jej podle § 32 odst. 2 zákona o azylu podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného, s ohledem na skutkové okolnosti případu a shora citovaný § 32 odst. 5 větu druhou zákona o azylu, v daném případě kasační stížnost ze zákona odkladný účinek nemá, přestože podání žaloby v souladu s § 32 odst. 2 zákona o azylu odkladný účinek ze zákona mělo (usnesení NSS ze dne 10. 6. 2024, čj. 4 Azs 82/2024‑34, bod 9).
[3] Podle § 107 s. ř. s., kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
[4] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud jej však může na návrh přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. existence tvrzení stěžovatele o hrozící vážné újmě, nepoměr újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Břemeno tvrdit a osvědčit naplnění zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku tíží jeho navrhovatele (srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32). Jak uvedl Nejvyšší správní soud v bodě 9 usnesení ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011‑74, „[k]asační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“. Úkolem navrhovatele je tak předložit dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlit, v čem tato újma spočívá, a uvést její rozsah. Tvrzení, kterými navrhovatel odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, pak musí rovněž řádně doložit (např. usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015‑50). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní. Přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad obecným požadavkem právní jistoty opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci.
[7] NSS dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v této věci splněny.
[8] Stěžovatel nijak nezdůvodnil, proč by právě v jeho případě nemělo být aplikováno pravidlo podle § 32 odst. 2 a 5 zákona o azylu o tom, že jeho kasační stížnost odkladný účinek nemá; neunesl tedy břemeno tvrzení. Jak ostatně NSS v minulosti uvedl, i když by stěžovatel svůj návrh odůvodnil pouze obecně a nekonkretizoval újmu, která mu údajně hrozí, není úkolem kasačního soudu, aby tyto důvody za stěžovatele vyhledával (usnesení NSS ze dne 2. 9. 2013, čj. 5 As 61/2013‑38, bod 8).
[9] Z výše uvedených důvodů NSS kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tímto rozhodnutím nepředjímá rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[10] Jelikož je stěžovatel osvobozen od soudních poplatků [§ 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], nepodléhá jeho návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poplatkové povinnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2025
Eva Šonková
předsedkyně senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky