2 Azs 5/2025 - 28           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: I. A. R., zastoupená Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Dědinova 2011/19, Praha 11, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. OAM‑1182/DS‑D03‑D06‑2024, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. 55 Az 12/2024‑26, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:     Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. 55 Az 12/2024‑26, a rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. OAM‑1182/DS‑D03‑D06‑2024.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci   [1]               Žalovaný rozhodl podle § 11 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, tak, že ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (nařízení Dublin III), je státem příslušným ke zpětnému přijetí žalobkyně Bulharská republika. Žalovaný současně ve výroku doplnil, že napadené rozhodnutí je v souladu s § 11 odst. 2 větou druhou rozhodnutím podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b) zákona o azylu.   [2]               Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Praze zamítl. Proti rozsudku krajského soudu brojí žalobkyně kasační stížností, se kterou spojila i návrh na přiznání odkladného účinku. Bez přiznání odkladného účinku bude stěžovatelka předána do Bulharské republiky a nebude tak moci vyčkat výsledku řízení o kasační stížnosti. Toto předání pro ni bude představovat vážnou újmu spočívající v ohrožení života. Přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem, protože stěžovatelka dodržuje pravidla společenského soužití i právní předpisy, nikomu neškodí a nezpůsobuje újmu.   [3]               Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku pouze odkázal na usnesení NSS ze dne 27. 2. 2019, č. j. 3 Azs 7/2019‑26, bod 8, podle kterého je podmínkou přiznání odkladného účinku kasační stížnosti předchozí přiznání odkladného účinku žalobě v řízení před krajským soudem.   [4]               Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.   [5]               Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [6]               Podání žaloby a kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany má v převážné většině případů odkladný účinek ex lege. Výjimky z tohoto pravidla plynou z § 32 odst. 2 ve spojení s § 32 odst. 5 zákona o azylu. Žaloba ani následně podaná kasační stížnost nemají ze zákona odkladný účinek mimo jiné v případech, kdy bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. g) zákona o azylu. V tomto případě tedy kasační stížnost nemá odkladný účinek ex lege.   [7]               Nejvyšší správní soud jej však může na návrh přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. existence tvrzení stěžovatele o hrozící vážné újmě, nepoměr újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]               Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly v posuzované věci splněny. NSS nejdříve posuzoval možnost vzniku újmy. Odkladný účinek je preventivním nástrojem předběžného charakteru, proto postačuje osvědčit, že vznik újmy hrozí. Není třeba postavit najisto, že újma skutečně vznikne (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76). Taková újma zároveň nesmí být bagatelní, naopak musí být významná. Významná je spíše tehdy, pokud v případě nepřiznání odkladného účinku způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (usnesení NSS ze dne 24. 2. 2012, č. j. 9 As 6/2012‑43, a ze dne 21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013‑19).   [9]               Nejvyšší správní soud zohlednil především tvrzení stěžovatelky (vyplývající ze spisu) o psychických problémech pramenících z traumatického zážitku během cesty z Bulharska. O věrohodnosti jejího sdělení soudu nevyvstaly pochybnosti. Stěžovatelka uvádí, že kvůli stresu způsobenému tímto nedávným zážitkem denně bere léky. S ohledem na specifické okolnosti tohoto případu, konkrétně drastické okolnosti stěžovatelčiny cesty, které žalovaný nerozporuje, nelze vyloučit, že by případné přemístění znamenalo pro stěžovatelku nadměrnou újmu, zvláště s ohledem na skutečnost, že v hypotetickém případě úspěchu kasační stížnosti by stěžovatelka byla nucena podstoupit cestu zpět do ČR. Odložení účinků napadeného správního rozhodnutí přitom fakticky může trvat pouze několik dní či týdnů (pro rozhodnutí NSS o kasační stížnosti totiž platí lhůta 60 dnů uvedená v § 32 odst. 6 zákona o azylu).   [10]            V tomto řízení nejsou další osoby, kterých by se mohlo správní rozhodnutí bezprostředně dotknout. Vznik případné újmy pro jiné osoby proto NSS nezkoumal.   [11]            Nejvyšší správní soud se dále zabýval tím, jestli přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Jak vyplývá z usnesení NSS ze dne 12. 10. 2022, č. j. 2 As 225/2022‑25, odst. 13, povinnost tvrdit a prokazovat vznik nenahraditelné újmy stíhá žalobce. Žalovaný může zpochybnit návrh z důvodu, že přiznání odkladného účinku je v rozporu s veřejným zájmem. Pokud tak žalovaný neučiní, nepřizná soud odkladný účinek jen v případě, že nesplnění těchto předpokladů vyplyne z obsahu soudního a správního spisu.   [12]            Žalovaný sice s přiznáním odkladného účinku nesouhlasil, nicméně rozpor s veřejným zájmem neuvedl. Argumentoval pouze již překonanou judikaturou (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS), která by navíc ani nyní nebyla aplikovatelná, neboť krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek. NSS zároveň konstatuje, že ani z obsahu soudního a správního spisu neplyne, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [13]            Protože zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. byly splněny, NSS stěžovatelce vyhověl a přiznal odkladný účinek kasační stížnosti spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. 55 Az 12/2024‑26, a rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. OAM‑1182/DS‑D03‑D06‑2024.   [14]            Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.). Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 29. ledna 2025                           Eva Šonková                                                                                                                      předsedkyně senátu