22 As 102/2025 - 36       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci žalobkyně: P. K., Olomouc, zastoupena Mgr. Zbyňkem Andršem, advokátem se sídlem Hlinky 126/48, Brno, proti žalovaným: 1) Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, 2) Policie ČR, Krajské ředitelství Olomouckého kraje, se sídlem tř. Kosmonautů 189/10, Olomouc, o žalobě na ochranu proti nečinnosti a před nezákonným zásahem žalovaných, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2025, čj. 29 A 30/2025‑9, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,   takto:   Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se odmítá.   Odůvodnění:   [1]                Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný 1) je nečinný ve věci podnětu žalobkyně z 3. 3. 2024 na zahájení řízení z moci úřední ve věci možného porušení zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetického zákona) společností ČEZ Distribuce, a. s., při diskriminačním požadavku přeložky vedení vysokého napětí při připojování staveb v ulici Zákřovská, Olomouc‑Nemilany, a uložení povinnosti rozhodnout o podnětu žalobkyně z 3. 3. 2024 do 30 dnů od právní moci rozsudku krajského soudu.   [2]                Ve vztahu k žalované 2) se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná 2) je nečinná ve věci trestního oznámení žalobkyně z 21. 6. 2023 na nezákonnou výstavbu a napojení veřejného osvětlení v ulici Zákřovská, Olomouc‑Nemilany, Statutárním městem Olomouc a společností ČEZ Distribuce, a.s., a uložení povinnosti učinit ve věci trestního oznámení žalobkyně z 21. 6. 2023 příslušné procesní rozhodnutí do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku krajského soudu.   [3]                Žalobu krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Proti tomuto usnesení žalobkyně (dále „stěžovatelka“) brojí kasační stížností, v níž požádala o přiznání odkladného účinku.   [4]                Stěžovatelka uvedla, že odmítnutím její žaloby došlo k tomu, že se nemůže domoci právní ochrany vůči nezákonnému postupu správních orgánů a ochrany proti zásahu do jejího vlastnického práva a práva podnikat. Přiznání odkladného účinku je nezbytné, aby se mohla domáhat náhrady škody a aby mohla bránit svá práva jako poškozená osoba, což při odmítnutí žaloby bez věcného přezkumu není možné. Bez přiznání odkladného účinku by také podle stěžovatelky došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.   [5]                Žalovaný 1) ve svém vyjádření uvedl, že stěžovatelkou uvedené důvody nejsou dostačující k odůvodnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Odkladný účinek je institut spíše výjimečný. Újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná (usnesení NSS z 21. 5. 2014, čj. 6 Afs 73/2014‑56 nebo usnesení rozšířeného senátu z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014‑58). Potřeba věcného přezkumu je sama o sobě cílem kasační stížnosti. Zároveň podle žalovaného 1) nelze dospět k závěru, že stěžovatelce hrozí újma takové intenzity, která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. K úmyslu požadovat náhradu škody uvedl, že poškozený může uplatňovat svá práva i u civilních soudů.   [6]                Žalovaná 2) k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla, že napadené usnesení pro stěžovatelku neznamená nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout oběma žalovaným.   [7]                Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]                Před samotným zhodnocením důvodů uváděných stěžovatelkou se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou přípustnosti návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v nyní posuzované věci.   [9]                Možností přiznat odkladný účinek v řízení ve věcech žalob na ochranu před nezákonným zásahem a proti nečinnosti se zabýval rozšířený senát NSS v usnesení z 29. 3. 2016, čj. 4 As 217/2015‑182, č. 3415/2016 Sb. NSS. V něm dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může mít své opodstatnění pouze v případě, kdy krajský soud podaným žalobám vyhověl, nikoli v případě, kdy byla taková žaloba zamítnuta (body 49 a 50 usnesení). Na tento závěr Nejvyšší správní soud navázal například v usneseních z 16. 2. 2023, čj. 5 As 327/2022‑27, z 23. 8. 2023, čj. 9 As 196/2023‑57, z 14. 2. 2024, čj. 6 As 3/2024‑36, či z 3. 4. 2025, čj. 8 As 58/2025‑32.   [10]            Uvedená judikatura se sice zabývala případy, kdy správní soudy žalobu zamítly, Nejvyšší správní soud ovšem neshledal důvod neaplikovat tuto judikaturu i v případě odmítnutí žaloby. Stejně jako v případě zamítnutí žaloby, kterým se zabýval rozšířený senát čj. 4 As 217/2015‑182, tak i odmítnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti a zásahu správního orgánu vylučuje smysluplnost aplikace odkladného účinku (usnesení NSS z 12. 7. 2018, čj. 9 Ads 146/2018‑92, bod 9).   [11]            Z důvodů uvedených výše proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. jako nepřípustný odmítl.   [12]            Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odmítl, nevyzýval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za rozhodnutí o tomto návrhu (§ 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně 26. června 2025   Jitka Zavřelová předsedkyně senátu