22 As 64/2025-86             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudkyně Jitky Zavřelové a soudce Jana Kratochvíla v právní věci žalobců: a) P. G., b) M. S., oba zast. JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem Slavíkova 1568/23, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Městská část Praha 11, se sídlem Ocelíkova 672/1, Praha 11, II) TravCo, a.s., se sídlem Gregorova 2115/10, Praha 11, zast. Mgr. Jiřím Fialou, advokátem se sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, III) HOTEL GLOBUS, a.s., se sídlem Gregorova 2115/10, Praha 11, zast. Mgr. Jiřím Fialou, advokátem se sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, IV) LH HOME ‑ Pí s.r.o. (dříve RION, s.r.o.), se sídlem Tepelská 137/3, Mariánské Lázně – Úšovice, zast. JUDr. Michalem Zsemlerem, advokátem se sídlem Kardinála Berana 967/8, Plzeň, V) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2024, čj. MHMP 323156/2024, sp. zn. S‑MHMP 389579/2023/STR, v řízení o kasačních stížnostech osob zúčastněných na řízení II), III) a IV) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2025, čj. 6 A 41/2024‑260,     takto:     I. Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení II) se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2025, čj. 6 A 41/2024-260.   II. Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení III) se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2025, čj. 6 A 41/2024-260.   III. Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení IV) se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2025, čj. 6 A 41/2024-260.   IV. Osobě zúčastněné na řízení II) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.   V. Osobě zúčastněné na řízení III) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.   VI. Osobě zúčastněné na řízení IV) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci   [1]                Rozhodnutím Úřadu městské části Praha 11 ze dne 23. 11. 2022, čj. MCP11/22/067163/OV/Krt, bylo stěžovatelům povoleno odstranění stavby nazvané „Stavba garáže“ na pozemku parc. č. 3292/2 v k. ú. Chodov (výrok I.). Výrokem II. byl schválen stavební záměr stavby nazvané „Bytový dům Ovčárna“, Praha, Chodov. Výrokem III. bylo vydáno povolení ke kácení dřevin specifikovaných v podmínkách pro kácení dřevin a současně byla uložena náhradní výsadba. Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení částečně změněno (v částech týkajících se stanovených podmínek) a ve zbytku potvrzeno v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaného.   [2]                Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci žalobu k Městskému soudu v Praze, který v záhlaví uvedeným rozsudkem rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.   [3]                Proti tomuto rozsudku podaly osoby zúčastněné na řízení II, II a IV [stěžovatelé a), b) a c)] blanketní kasační stížnosti, které spojily s již odůvodněným návrhem na přiznání odkladného účinku těmto kasačním stížnostem.   II. Obsah návrhů na přiznání odkladného účinku, vyjádření žalovaného a vyjádření žalobců   [4]                Stěžovatelé mají za to, že v jejich případě jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem. Stěžovatelé shodně uvedli, že z důvodu vydání napadeného zrušujícího rozsudku stěžovatelům vznikne vysoká finanční újma, která je reálná, závažná a pro stěžovatele prakticky likvidační. Právním následkem napadeného rozsudku městského soudu je povinnost zastavit stavební práce a stavbu zakonzervovat, přičemž sami jednali v dobré víře a ničeho protizákonného se nedopustili. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne třetí osobě žádná újma ani nebude ohrožen žádný důležitý veřejný zájem. Dle stěžovatelů městský soud ochraňuje práva žalobců, kteří však fakticky na svém vlastnickém právu nijak ohroženi nejsou, avšak napadeným rozsudkem značně zasáhl do majetkové sféry stěžovatelů. Stran důsledků nepřiznání odkladného účinku zejména uvedli, že na základě zrušujícího rozsudku městského soudu muselo být přerušeno kolaudační řízení na část stavby schopné samostatného užívání nazvané „SO 03 – Úprava dotčených ploch komunikací silničních a pěších + příslušná část SO 015“ do doby pravomocného povolení stavby. Kvůli nevydání kolaudačních rozhodnutí jsou pak bez možnosti užívání veškeré dotčené plochy, tj. 62 parkovacích míst, 2 parkovací stání pro autobusy určená pro hosty stěžovatele b), pěší komunikace a veřejná přístupová cesta v daném areálu. Je zároveň ztíženo zásobování i přístup hasičů a ostatních složek IZS v této oblasti. V důsledku tohoto stavu stěžovatel b) čelí i hrozbě zrušení rezervací ze strany svých návštěvníků, resp. finančním ztrátám ve značném rozsahu. Stěžovatel b) přitom spolu se stěžovatelem c) patří do jedné skupiny společností, přičemž k provozu stěžovatele b) jsou částečně užívány i pozemky ve vlastnictví stěžovatele c). I stěžovatel c) tedy má zájem na tom, aby provoz stěžovatele b) nebyl nijak ekonomicky ohrožen. Stěžovatelé a) a c) shodně uvedli, že se v případě nepřiznání odkladného účinku dostanou do situace, kdy nebudou schopni splnit své smluvní závazky, a to vůči svým smluvním partnerům, dodavatelům i vůči svým zákazníkům. Stěžovatel a) je omezen v dalším prodeji budoucích bytů a zároveň je vystaven riziku, že stávající klienti odstoupí od již uzavřených smluv. Nadto byly vynaloženy nemalé prostředky na dosud realizované stavební činnosti i dosavadní provozní náklady. Celková finanční újma, která hrozí v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, představuje částku cca 128 milionů Kč, přičemž je možné, že stavební záměr nebude vůbec schopen dokončit. To by negativně ovlivnilo nejenom stěžovatele b), ale i stěžovatele c), kterému by rovněž vznikla značná újma a byla by poškozena jeho pověst vůči jeho dodavatelům, smluvním partnerům a zákazníkům. Z uvedených důvodů jsou tak dle stěžovatelů splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř s. ve spojení s § 107 s. ř. s.   Vyjádření žalovaného   [5]                Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že stěžovatelé dostatečně konkrétně tvrdí a rovněž prokazují vznik reálné a závažné újmy, která jim již za současného stavu vzniká a bude se nadále prohlubovat. Tento stav je zároveň i v rozporu s veřejným zájmem na dopravní obslužnosti dotčeného území, a to i pro složky IZS. Žalovaný je názoru, že městský soud zrušil rozhodnutí z důvodů, které se bezprostředně nedotýkají právní sféry žalobců. V takové situaci dle žalovaného není přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a případné pokračování ve stavebních pracích způsobilé přivodit žalobcům reálnou újmu. Žalovaný proto s přiznáním odkladného účinku stěžovatelům souhlasí.   Vyjádření žalobců   [6]                Žalobci ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedli, že neshledávají důvod k tomu, aby jej Nejvyšší správní soud přiznal. Napadený rozsudek považují za správný a zákonný. Dle žalobců bylo stěžovatelům známo, že proti rozhodnutí žalovaného je podána žaloba. Musí tedy jít jen k jejich tíži, pokud spoléhali na to, že taková situace nenastane, a že si situaci s tím spojenou neošetřili se svými smluvními partnery. Skutečnost, že stavební činností může být ovlivněn provoz stěžovatele b), je očekávatelným důsledkem stavební činnosti v jeho sousedství, přičemž nejsou názoru, že by provoz stěžovatele b) či jeho okolí byl negativně omezen. K tomu doložili i fotografie. Žalobci jsou proto názoru, že pro přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem nejsou dány důvody.   III. Posouzení Nejvyšším správním soudem   [7]                Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]                Kromě formální podmínky, jíž je podání příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tedy nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32, nebo z 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015‑50). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011‑74), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017‑20).   [9]                Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly v posuzované věci splněny. Z návrhů na přiznání odkladných účinků a jejich příloh jednoznačně vyplývá, že v případě nepřiznání odkladného účinku může stěžovatelům vzniknout značná újma, a to mj. z důvodu nutnosti pozastavení stavebních prací, zakonzervování stavby, nemožnosti splnění závazků, nutnosti vracení uhrazených finančních plnění atp. Stěžovatelé přitom újmu v návrhu na přiznání odkladného účinku konkrétně vyčíslili, nejedná se tedy o újmu pouze hypotetickou či bagatelní. Nejvyšší správní soud vzal v úvahu rovněž nežádoucí situaci, ke které z důvodu pozastavení výkonu společného povolení došlo, spočívající v tom, že část území navazující na pozemky staveniště je znepřístupněna v důsledku zastavení kolaudačního řízení pro již vybudovanou podmiňující dopravní infrastrukturu, což zamezuje přístup mj. i složkám IZS. Z návrhů na přiznání odkladného účinku lze dovozovat i to, že tvrzená újma je pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Jiný závěr nelze učinit ani na základě obsahu vyjádření žalobců. Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je pak primárně na žalovaném, ten však žádný takový rozpor netvrdil. Sám s přiznáním odkladného účinku souhlasil. Žalobci, kteří ve vyjádření s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasili, ve vyjádření k návrhu neuvedli, v čem konkrétně by mohlo dojít k újmě na veřejných zájmech. Ani na základě dalších podkladů, které má soud k dispozici, neshledal existenci veřejného zájmu, se kterým by bylo přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem v rozporu. Nejvyšší správní soud proto neshledal existenci jiného veřejného zájmu, který by byl narušen tak intenzivně, že by nebylo možné přiznat odkladný účinek.   [10]            Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasačním stížnostem přiznal odkladný účinek. Učinil tak ve vztahu k záhlaví označenému rozsudku městského soudu, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení účinků tohoto rozhodnutí.   [11]            Výše uvedeným hodnocením Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS z 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Rozhodoval prozatím výlučně o návrzích na přiznání odkladného účinku, kterým s ohledem na jejich obsah vyhověl.   [12]            Nejvyšší správní soud považuje za nutné současně upozornit na rizika spojená s realizací záměru po přiznání odkladného účinku. Pokud stěžovatelé v mezidobí přistoupí k uskutečnění stavebního záměru, tak se v případném řízení o odstranění stavby, resp. i jiných následků způsobených zrušením společného povolení (rozhodnutí žalovaného) nebudou moci dovolávat dobré víry. Musí si totiž být vědomi toho, že o rozhodnutí žalovaného, resp. zrušujícím rozsudku městského soudu probíhá soudní řízení, jehož výsledek nelze nyní předjímat. Tyto osoby tedy musí zvážit, zda ve stavbě budou pokračovat i přes možná rizika, či zda vyčkají na pravomocné skončení této věci a budou mezitím snášet náklady s tím spojené. V případě zamítnutí kasačních stížností by zůstal rozsudek městského soudu nezměněn, tj. rozhodnutí žalovaného povolující stavební záměr a odstranění stavby by bylo zrušeno, a to se všemi důsledky z toho plynoucími (obdobně srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2024, čj. 8 As 198/2024-77).     [13]            Lze dodat, že usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech nebo nově odůvodněného návrhu lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou‑li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s.).   [14]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023‑21, bod 21]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích IV - VI tohoto usnesení, kterými byla každému ze stěžovatelů uložena povinnost poplatek zaplatit. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.   [15]            Poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1220406425. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 13. května 2025     Tomáš Foltas předseda senátu