22 Azs 87/2025 - 33         USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: M. U., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2025, čj. OAM‑18/ZA‑ZA11‑D07‑2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2025, čj. 56 Az 3/2025‑26, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:     Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se odmítá.     Odůvodnění:     [1]               V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný rozhodl, že je žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle § 25 písm. i) stejného zákona. Rozhodl, že státem příslušným k posouzení podané žádosti ve smyslu čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále „nařízení Dublin III“), je Německo.   [2]               Rozsudkem označeným v záhlaví Krajský soud v Brně žalobu žalobce zamítl. Žalobce (dále „stěžovatel“) zaslal prostřednictvím pošty dne 12. 5. 2025 Nejvyššímu správnímu soudu blanketní kasační stížnost a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů.   [3]               Následně stěžovatel zaslal znovu prostřednictvím pošty dne 14. 5. 2025 další podání, v němž doplnil, že žádá také o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [4]               Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl podán opožděně.   [5]               Podle poslední věty § 32 odst. 5 zákona o azylu platí, že návrh na přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze podat pouze ve lhůtě pro podání kasační stížnosti.   [6]               Podle § 106 odst. 2 s. ř. s., platí, že kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí (…). Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 téhož ustanovení připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 téhož ustanovení zákona lhůta je zachována, bylo‑li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví‑li tento zákon jinak.   [7]               Podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. nestanoví‑li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.   [8]               V nyní posuzovaném případě nemělo podání žaloby u krajského soudu proti rozhodnutí žalovaného odkladný účinek ze zákona, a proto jej nemělo ani podání kasační stížnosti proti napadenému rozsudku krajského soudu. V takovém případě stěžovatel může o přiznání odkladného účinku požádat. Ustanovení § 32 odst. 5 zákona o azylu však stanoví, že návrh lze podat pouze ve lhůtě pro podání kasační stížnosti. Za včasný je tedy považován pouze takový návrh, který je podán ve lhůtě pro podání kasační stížnosti.   [9]               Z předloženého spisu krajského soudu vyplývá (konkrétně z doručenky připojené u č. l. 29), že napadený rozsudek byl stěžovateli doručen do datové schránky jeho tehdejšího zástupce dne 27. 4. 2025 (neděle). Konec lhůty pro podání kasační stížnosti v délce dvou týdnů tak připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty (tj. se dnem doručení napadeného rozsudku), konkrétně na neděli 11. 5. 2025. Protože se jednalo o neděli, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 12. 5. 2025. Tento den byl posledním dnem lhůty nejen pro včasné podání kasační stížnosti, ale také pro včasný návrh na přiznání odkladného účinku. Nejpozději tohoto dne musel být návrh na přiznání odkladného účinku podán u soudu, nebo alespoň předán k poštovní přepravě podle § 40 odst. 4 s. ř. s. Blanketní kasační stížnost (podaná včas 12. 5. 2025), však návrh na přiznání odkladného účinku neobsahovala. Stěžovatel doplnil žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti až podáním ze 14. 5. 2025, doručeným následujícího dne Nejvyššímu správnímu soudu, tedy až po uplynutí lhůty pro podání kasační stížnosti.   [10]            Vzhledem k tomu, že návrh na přiznání odkladného účinku byl podán opožděně, Nejvyšší správní soud jej podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 26. června 2025     Jitka Zavřelová předsedkyně senátu