3 As 132/2025 - 19           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lukáše Pišvejce v právní věci žalobce: JUDr. T. M. Ph.D., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2025, č. j. 11 Ad 10/2025‑12,    takto:     I. Řízení o kasační stížnosti  se zastavuje.   II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce, advokát, napadl žalobou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) rozhodnutí předsedy kárné komise žalované ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. K 47/2025, o tom, že ustanovení členové kárného senátu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci žalobce jakožto kárně obviněného. Městský soud žalobu odmítl, jelikož ji posoudil jako nepřípustný návrh podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Uvedl, že rozhodnutí o námitce podjatosti členů kárného senátu nijak neupravuje veřejná subjektivní práva a povinnosti žalobce. Z rozhodnutí neplynou žalobci žádné povinnosti a nejedná se ani o sankci. Do jeho právní sféry může zasáhnout až případné konečné rozhodnutí žalované, přičemž v rámci obrany proti němu může žalobce namítat též pochybení při rozhodování o námitce podjatosti.   [2]               Proti uvedenému usnesení městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost.   [3]               Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 23. 10. 2025, č. j. 3 As 132/2025‑16, vyzval k uhrazení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo stěžovateli doručeno fikcí v pondělí 3. 11. 2025. Patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního poplatku tak marně uplynula v úterý 18. 11. 2025.   [4]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud usnesením řízení zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pak platí, že nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil. Soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. zastavil.   [5]               O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.     Poučení : Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 27. listopadu 2025     Mgr. Lenka Krupičková předsedkyně senátu