3 Azs 142/2024 - 35           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: V. C., zastoupený JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2023, č. j. OAM‑1057/ZA‑ZA11‑K12‑2022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024, č. j. 20 Az 19/2023 ‑ 32,     takto:     I.                 Kasační stížnost   se  odmítá  pro nepřijatelnost.   II.              Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.       Odůvodnění:       [1]                Včas podanou kasační stížností napadl stěžovatel v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2023. Tímto rozhodnutím žalobci nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).   [2]                Při posouzení věci vycházel městský soud z následujícího skutkového stavu. Žalobce přicestoval do České republiky mezi 18. a 21. 7. 2021. Žádost o mezinárodní ochranu podal dne 29. 11. 2022. K důvodům uvedl, že se mu brzy narodí dítě a jeho partnerka a současně budoucí manželka pochází z Ukrajiny. Ta nyní bydlí se svou rodinou v Praze a čeká na vyřízení víza na strpění. K partnerce domů na Ukrajinu se nemohou vrátit kvůli válce, zároveň nemohou vycestovat ani do Moldavska kvůli špatnému vztahu žalobce s jeho matkou, která je alkoholička, a rovněž kvůli tomu, že i v Moldavsku jsou pociťovány důsledky války na Ukrajině. Otce žalobce již nemá, v České republice však žije jeho sestra, která má rumunské občanství a v současné době mu pomáhá. Žalobce nebyl v Moldavsku nijak politicky angažován, neměl problémy s policií či s úřady, nebyl ani trestně stíhán či vězněn.   [3]                Po vyhodnocení azylového příběhu žalobce a též listinných důkazů vztahujících se k situaci v Moldavsku dospěl městský soud k závěru, že žalobce podmínky pro udělení mezinárodní ochrany nesplňuje. Rozhodnutí žalovaného tudíž posoudil jako zákonné. [4]                Kasační stížnost podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) formálně z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Úvodem upozornil, že se mu dne 14. 2. 2023 na území České republiky narodil syn A. K., stěžovatel nyní žije ve společné domácnosti s ním i s jeho matkou V. K., která má v současné době povolen dlouhodobý pobyt v České republice za účelem strpění. Podle jeho názoru je v zájmu nezletilého, aby byl stěžovateli umožněn legální pobyt na území České republiky, kde by mohl o syna pečovat. S ohledem na tuto skutečnost a další okolnosti případu má za to, že skutkové závěry napadeného rozsudku nemají oporu ve spise a samotný rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, neboť městský soud se řádným způsobem nevypořádal se všemi prezentovanými důvody žádosti o mezinárodní ochranu, ty naopak nemístně zlehčoval a zčásti ignoroval. Stěžovatel proto znovu upozornil, že v Moldavské republice panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není zde bezpečno pro civilní obyvatelstvo, navíc je země ohrožena v důsledku přímé vojenské intervence Ruské federace na Ukrajinu. Ještě horší bezpečnostní situace je potom v Podněstří. Do takového prostředí se nemůže s rodinou vrátit. S ohledem na výše uvedené stěžovatel navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena městskému soudu k dalšímu řízení.   [5]                Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvedl, že podle jeho názoru se městský soud velmi podrobně, jasně, srozumitelně a v souladu s právem vyjádřil ke všem žalobním bodům. V kasační stížnosti pak stěžovatel poukazuje na vady rozhodnutí správního orgánu, aniž by konkretizoval, v čem přesně je napadené rozhodnutí vadné. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby byla kasační stížnost zamítnuta.   [6]                Dříve, než mohl Nejvyšší správní soud přistoupit k vypořádání uplatněných stížnostních bodů, musel posoudit otázku přijatelnosti kasační stížnosti.   [7]                Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.   [8]                Podmínky přijatelnosti kasační stížnosti byly poprvé definovány v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006‑39. Kasační stížnost je přijatelná, pokud a) Nejvyšší správní soud shledá potřebu vyjádřit se k zásadní právní otázce, b) je třeba sjednotit dosud rozdílnou rozhodovací praxi krajských soudů, c) vyvstala potřeba tzv. „judikatorního odklonu“, d) krajský soud se v řízení dopustil závažného pochybení, jež mělo současně významný dopad do hmotně‑právního postavení účastníků řízení.   [9]                V projednávané věci stěžovatel neuvedl, v čem spatřuje přijatelnost své kasační stížnosti a důvody přijatelnosti nenalezl ani Nejvyšší správní soud z úřední povinnosti. Nejvíce se důvodu uvedenému pod. písm. d) blíží tvrzení stěžovatele o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Nejvyšší správní soud však v tomto směru názor stěžovatele nesdílí. Obsah kasační stížnosti se v podstatných bodech překrývá s obsahem žaloby, aniž by stěžovatel současně reagoval na konkrétní závěry, jež městský soud ve věci učinil a na důkazy, o něž tyto závěry opřel. Obecná tvrzení stěžovatele, že se soud řádně nevypořádal s námitkami uplatněnými v žalobě, bez konkretizace těchto námitek a bez objasnění, jaký vliv to mělo mít na rozhodnutí ve věci, nejenže k dovození nepřezkoumatelnosti rozsudku nedostačuje, ale staví celou jeho kasační stížnost na samou hranici projednatelnosti z důvodu absence řádně formulovaných kasačních důvodů.   [10]            Nejvyšší správní soud proto k věci jen ve stručnosti uvádí, že na všechny námitky uplatněné stěžovatelem v žalobě městský soud v samostatných odstavcích napadeného rozsudku odpověděl. Ke špatné ekonomické situaci v Moldavsku se vyjádřil v odstavci 29, k bezpečnostní situaci v Moldavsku v důsledku ozbrojeného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskou federací v odstavci 30, stejně tak, jako k otázce jeho vnitřní bezpečnosti, případnému zásahu do soukromého a rodinného života stěžovatele v důsledku narození syna se pak městský soud věnoval rozsáhle v odstavcích 32‑36 napadeného rozsudku. Rozsudek městského soudu tedy nejenže není nepřezkoumatelný, ale naopak je zpracován velmi pečlivě a s řádným zhodnocením všech relevantních skutečností.   [11]            Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že nezjistil žádný z výše definovaných důvodů přijatelnosti kasační stížnosti, proto ji podle výše citovaného § 104a odst. 1 s. ř. s. odmítl.   [12]            Kasační stížnost byla odmítnuta pro nepřijatelnost, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). V projednávané věci neshledal mimořádné důvody pro aplikaci usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 ‑ 28.   Poučení:  Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 13. března 2025   JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu