4 As 157/2025-39           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: B. P., zast. Mgr. Petrem Břečkou, advokátem, se sídlem Chlumova 1436/3, Jihlava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: JC Market s.r.o., IČ 25356992, se sídlem Karlovecká 2918/1b, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2023, č. j. MSK 170347/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 6. 2025, č. j. 22 A 22/2023-100, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,   takto:     I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek   II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]      Magistrát města Opavy (dále také „vodoprávní úřad“) rozhodnutím ze dne 27. 10. 2022, č. j. MMOP 127795/2022, vyhověl žádosti JC Market s. r. o. (dále jen „stavebník“) o změnu povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami a žádosti o povolení stavby vodního díla „MVE - zdroj elektrické energie pro areál Panský mlýn“ na pozemcích parc. č. 2538, 2541/1, 2542, 2546, 2549/16 a 2905/9, vše v k. ú. Kylešovice. Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 3. 2023, č. j. MSK 170347/2022, rozhodl o odvolání žalobce podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tak, že rozhodnutí vodoprávního úřadu změnil. Žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného následně zamítl Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 3. 6. 2025, č. j. 22 A 22/2023-100. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační stížnost. V rámci jejího doplnění podal stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [2]      Stěžovatel je přesvědčen, že v jeho případě jsou splněny podmínky podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel je jedním ze spoluvlastníků Jaschkova jezu, jehož se předmětné povolení k nakládání s vodami a povolení stavby vodního díla (malé vodní elektrárny) negativně dotýká. Nemožnost měření průtoků a množství vody, ať již minimálního zůstatkového průtoku ve vývaru Mohrova jezu, či množství vody zpětně odváděné do nadjezí Jaschkova jezu může poškozovat samotné vodní dílo Jaschkův jez. Zvýšené zanášení celého nadjezí Jaschkova jezu způsobí nedozírné náklady na jeho údržbu a čištění. Realizací záměru hrozí, že dojde k nenávratnému zásahu do bezprostředního okolí záměru, přičemž náprava stavu vzniklého v důsledku této realizace by byla velmi obtížná.   [3]      Stěžovatel má za to, že uvedená hrozící újma je větší než ta, jež by mohla vzniknout přiznáním odkladného účinku třetím osobám. Stavebníkovi prakticky žádná újma hrozit nemůže. Výstavba záměru je klasickým investorským záměrem s určitou časovou náročností a podnikatelským rizikem. Zároveň stěžovatel upozorňuje, že výstavba záměru je plánována přinejmenším od roku 2012. Přiznáním odkladného účinku by tedy na straně stavebníka vznikla pouze újma spočívající v určitém odkladu realizace záměru.   [4]      Žalovaný ve vyjádření k návrhu stěžovatele uvedl, že plně ponechává na posouzení Nejvyššího správního soudu, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro přiznání odkladného účinku.   [5]      Osoba zúčastněná na řízení se k tomuto návrhu nevyjádřila.   [6]      Nejvyšší správní soud zjistil, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl podán včas a osobou k tomu oprávněnou. Přistoupil proto k jeho věcnému posouzení podle § 73 ve spojení s § 107 s. ř. s.   [7]      Podle § 107 s. ř. s., kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.   [8]      Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [9]      Z těchto ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze na základě návrhu stěžovatele přiznat, jsou-li splněny tři podmínky: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu; 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58). Uvedené předpoklady musí být naplněny kumulativně. Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50, bod 5). Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74, bod 9), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20, bod 10).   [10]  Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval naplněním první z uvedených podmínek, tedy existencí újmy na straně stěžovatele. Ten v tomto ohledu obecně odkázal na nedozírnou výši nákladů spojených s údržbou Jaschkova jezu v důsledku realizace předmětného záměru. Své tvrzení však nijak nekonkretizoval, tím spíše je pak v rozporu s požadavky výše zmíněné judikatury nijak nedoložil (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2025, č. j. 22 As 23/2025-46). Nejvyšší správní soud nerozporuje, že určité náklady spojené s údržbou jezu v důsledku realizace záměru v podobě vodní elektrárny vzniknout mohou, nicméně vzhledem k nedoložení těchto tvrzení může Nejvyšší správní soud o těchto nákladech toliko spekulovat. Zároveň byl stěžovatel povinen tvrdit a doložit újmu ve vztahu ke svým ekonomickým možnostem. Tvrzená újma totiž musí být intenzivní právě ve vztahu k situaci stěžovatele (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2025, č. j. 22 As 23/2025-46). Vzhledem k nekonkrétnosti, resp. obecnosti těchto tvrzení soud nemůže určit, zda hrozící újma opodstatňovala odklad právní moci. Tvrzení stěžovatele v jeho návrhu jsou tedy nedostatečná a není úkolem soudu, aby ze své iniciativy dohledával dostupné informace o ekonomické situaci stěžovatele či finančních nákladech spojených s čištěním jezu.   [11]  Nejvyšší správní soud proto po posouzení tvrzených důvodů pro přiznání odkladného účinku dospěl k závěru, že stěžovatel dostatečně neosvědčil, že pro něj výkon, resp. jiné právní následky napadených rozhodnutí, představují bezprostředně hrozící újmu. Vzhledem k tomu, že nebyla naplněna první z podmínek pro přiznání odkladného účinku, nezabýval se soud naplněním zbylých dvou podmínek. Návrh stěžovatele proto zamítl podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím však žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2025, čj. 8 As 20/2025-33, bod 16).   [12]  Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona).   [13]  Soudní poplatek je třeba zaplatit buď v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu, nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1040415725.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 26. září 2025     JUDr. Jiří Palla předseda senátu