4 As 160/2025-12             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalovanému: Vrchní státní zastupitelství v Praze, se sídlem náměstí Hrdinů 1300/1, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2024, č. j. SIN 219/2024‑21, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2025, č. j. 10 A 5/2025‑41,   takto:   I.  Řízení o kasační stížnosti se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]      Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 11. 2024, č. j. SIN 219/2024‑21, podle § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v Praze, kterým bylo odmítnuto poskytnutí informace žalobci. [2]      Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) a v ní požádal o osvobození od soudních poplatků. Tuto žádost městský soud usnesením ze dne 5. 2. 2025, č. j. 10 A 5/2025‑13, zamítl. Proti tomuto usnesení podal žalobce kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 24. 5. 2025, č. j. 10 As 52/2025‑15, zamítl. [3]      Městský soud, s ohledem na výsledek řízení u Nejvyššího správního soudu a skutečnost, že žalobce soudní poplatek nezaplatil, řízení o žalobě zastavil usnesením ze dne 5. 6. 2025, č. j. 10 A 5/2025‑41. [4]      Dne 25. 7. 2025 byla Nejvyššímu správnímu soud doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti tomuto usnesení městského soudu. [5]      Dne 4. 8. 2025 vydal Nejvyšší správní soud usnesení č. j. 4 As 160/2025‑8, kterým vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a k doložení splnění podmínky stanovené v § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v účinném znění (dále jen „s. ř. s.“), k čemuž mu stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. V usnesení byl stěžovatel poučen o následcích nesplnění uložených povinností. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 15. 8. 2025. Stanovená lhůta 15 dnů tak uplynula v pondělí 1. 9. 2025, přičemž stěžovatel uložené povinnosti nesplnil. [6]      Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí poplatek za kasační stížnost 5.000 Kč. [7]      Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. v řízení o kasační stížnosti stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. [8]      Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. [9]      Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. [10]  Stěžovatel byl v uvedeném případě řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích, které nastoupí v případě nezaplacení. Navzdory tomu však stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, a proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. [11]  Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil (včas) ani další vadu své kasační stížnosti, a to nesplnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl také řádně vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016‑29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016‑35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016‑70). [12]  O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť toto řízení bylo zastaveno.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. září 2025     JUDr. Jiří Palla předseda senátu