5 As 89/2025 - 12               Usnesení   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr.  Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2025, č. j. 54 A 23/2025-11, takto:I.                 Řízení o kasační stížnosti se zastavuje. II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění:[1]               Nejvyšší správní soud obdržel ve shora uvedené věci dne 30. 4. 2025 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým krajský soud odmítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2025, č. j. MSP-182/2025-OSV-OSV/2, kterým žalovaný rozhodl o stěžovatelově odvolání ve věci jeho žádosti o informace. Tato kasační stížnost byla doručena krajskému soudu dne 9. 4. 2025 a krajský soud ji následně předložil zdejšímu soudu.   [2]               Stěžovatel společně s podáním kasační stížnosti neuhradil soudní poplatek za její podání, avšak požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu Nejvyšší správní soud pro řízení o kasační stížnosti ustanovil zástupce. Nejvyšší správní soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda jsou u stěžovatele splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.   [3]               Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. 5. 2025, č. j. 5 As 89/2025-5 stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl, stejně jako jeho návrh na ustanovení zástupce. Důvodem byla absence dotčení životní sféry stěžovatele požadovanými informacemi, resp. závěr, že záměrem stěžovatele je pouhé vyvolání a vedení sporu jako takového. V uvedeném usnesení pak Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a k prokázání splnění podmínky povinného zastoupení či dosaženého vzdělání ve smyslu § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“).   [4]               K zaplacení soudního poplatku soud stěžovateli stanovil v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), přiměřenou lhůtu 15 dnů. Stěžovatel byl o následcích nesplnění výzvy ve výše označeném usnesení řádně poučen.   [5]               Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo stěžovateli doručeno vložením do schránky v pondělí dne 19. 5. 2025. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku tak uplynula v úterý dne 3. 6. 2025.   [6]               Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že stěžovatel ve lhůtě stanovené uvedeným usnesením poplatek za kasační stížnost neuhradil. Zdejšímu soudu proto nezbylo, než řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s., zastavit.   [7]               Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel ve stanovené lhůtě nedoložil ani splnění podmínky povinného zastoupení. Přesto nebylo namístě kasační stížnost z tohoto důvodu odmítnout, neboť zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2017, č. j. 3 As 129/2017-35).   [8]               Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).   V Brně dne 17. června 2025       JUDr. Viktor Kučera předseda senátu