5 Azs 189/2025 - 19             USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. Z., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2025, č. j. 15 A 89/2025‑26, takto:I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   Odůvodnění:[1]               Dne 2. 9. 2025 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalovaného (stěžovatele) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2025, č. j. 15 A 89/2025‑26, kterým městský soud shledal, že zásah stěžovatele spočívající v tom, že žalobci vrátil dne 7. 7. 2025 jeho „žádost o udělení dočasné ochrany“ z důvodu její nepřijatelnosti, byl nezákonný, zakázal stěžovateli pokračovat v porušování žalobcových práv a přikázal mu, aby obnovil stav před vrácením žalobcovy „žádosti o udělení dočasné ochrany“. [2]               Dne 22. 9. 2025 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele, jímž bere svou kasační stížnost proti tomuto rozsudku městského soudu v plném rozsahu zpět. [3]               V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (viz § 37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah podání za to, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, a dané podání má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje. [4]               V souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo na náhradu nákladů; to neplatí, byl‑li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo‑li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě je ovšem stěžovatelem žalovaný, tedy správní orgán. Nejvyšší správní soud tedy dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.  rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).     V Brně dne 25. září 2025     JUDr. Jakub Camrda      předseda senátu