8 Azs 103/2025-63           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaje) a soudců Pavla Molka a Kateřiny Kopečkové v právní věci žalobce: I. C., zast. JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2025, č. j. MV-26212-6/SO-2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2025, č. j. 19 A 14/2025-57,     takto:     I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že se až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2025, č. j. 19 A 14/2025-57, a rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2025, č. j. MV-26212-6/SO-2025.   II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci   [1]               Žalobce je státním příslušníkem Ruské federace, který na území České republiky pobýval od 1. 6. 2022 do 31. 5. 2023 na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Dne 31. 5. 2023 požádal Ministerstvo vnitra o prodloužení platnosti tohoto povolení k pobytu. Ministerstvo vnitra jeho žádost zamítlo z důvodu nedostatečného pokroku ve studiu. Žalobce se odvolal. Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím jeho odvolání zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.   [2]               Žalobce brojil proti rozhodnutí žalované správní žalobou a žádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Městský soud odkladný účinek žalobě přiznal. Následně žalobu shora uvedeným rozsudkem zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [3]               Stěžovatel uvedl, že mu byla diagnostikována roztroušená skleróza a v ČR byl zařazen do klinické studie, která stále probíhá a má na jeho onemocnění příznivý vliv. Lékařská zpráva ošetřující lékařky Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol ze dne 3. 4. 2025 popisuje stěžovatelův zdravotní stav, jeho účast na klinické studii, a samotnou léčbu, která doposud není běžně dostupná. V závěru zpráva uvádí rizika ukončení léčby. Zdravotní stav stěžovatele je velmi vážný a účast na lékařské studii pro něj znamená možnost vést plnohodnotný život. Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnost by tak stěžovateli vznikla nepoměrně větší újma, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám nebo veřejnému zájmu.   [4]               Žalovaná tvrdila, že nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti zásadně neznemožní stěžovateli účast v lékařské studii. Stěžovatel užívá jednu tabletu léku denně a jednou za několik měsíců navštěvuje neurologii a vyzvedá si několik balení léků na doma. Tato léčba je účinná. Stěžovatel byl do studie zařazen již po stanovení diagnózy v roce 2020 a od června 2024 pokračuje v „open label“ studii, v níž je přiznáno podání účinné látky. Žalovaná podotkla, že nenahraditelná újma by stěžovateli moha vzniknout až v důsledku vyhoštění z území ČR. Jeho práva jsou navíc náležitě chráněna, neboť je zastoupen advokátkou.   II. Posouzení Nejvyšším správním soudem   [5]               Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [6]               Úvodem soud konstatuje, že v dané věci je přiznání odkladného účinku kasační stížnosti způsobilé odvrátit tvrzenou újmu na zdraví spojenou s nutností vycestovat z České republiky. Z výpisu z evidence cizinců s povoleným pobytem na území ČR vyplývá, že stěžovatel pobýval na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia platného od 1. 6. 2022 do 31. 5. 2023. Žalovaná potvrdila, že stěžovatel předal žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu držiteli poštovní licence dne 31. 5. 2023, tj. před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve smyslu § 47 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR (dále „zákon o pobytu cizinců“). Stěžovateli proto v souladu s § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců před vydáním rozhodnutí žalované svědčila fikce pobytového oprávnění. V případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by tedy účinky této fikce opět nastoupily (usnesení NSS ze dne 1. 10. 2020, č. j. 8 Azs 125/2020-34).   [7]               Nejvyšší správní soud proto přistoupil k posouzení jednotlivých podmínek rozhodných pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Kromě formální podmínky, jíž je podání příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS).   [8]               Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32, nebo ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20).   [9]               Stěžovatel osvědčil hrozbu vážné újmy na zdraví lékařskou zprávou ze dne 3. 4. 2025. Z ní vyplývá, že mu byla v roce 2020 diagnostikována roztroušená skleróza a téhož roku byl zařazen do studie GEMINI, která se vyznačuje léčbou pomocí BTK inhibitorů. Tato léčba není zatím běžně dostupná, její účinky na roztroušenou sklerózu jsou však prokázány. Při ukončení léčby vzniká riziko autoimunitního zánětu, vzplanutí roztroušené sklerózy s možností prohloubení trvalého neurologického postižení. Žalovaná netvrdila, že by se stěžovatel mohl účastnit obdobné klinické studie v Ruské federaci, tzn. že by v zemi původu mohl předejít nepříznivým dopadům na své zdraví. Její argument, že si stěžovatel může obstarat léky do zásoby, neobstojí, neboť nezpochybňuje závažné nepříznivé dopady na jeho zdraví v případě ukončení léčby, pouze odkládá jejich nástup na okamžik dobrání léků. Navíc není vůbec zřejmé, zda by mu byly léky do zásoby vydány, neboť by se svým vycestováním mohl stát pro účely studie nevyužitelným. Ukončení léčby roztroušené sklerózy tedy představuje závažnou a skutečnou újmu na zdraví stěžovatele v podobě výrazného zhoršení jeho zdravotního stavu (ve věci roztroušené sklerózy obdobně usnesení NSS ze dne 3. 6. 2024, č. j. 7 Azs 62/2024-53, bod 14).   [10]            Na závažnosti této újmy nic nemění skutečnost, že je stěžovatel zastoupen advokátkou, ani to, že mu nebylo uloženo správní vyhoštění. Zastoupení advokátkou slouží k ochraně práv stěžovatele, nesnižuje závažnost újmy na jeho zdraví, která hrozí při skončení léčby. Je pravdou, že k bezprostřednímu opuštění území ČR by mohl být stěžovatel donucen až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, nicméně tato skutečnost nemůže být důvodem k zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku. Jen stěží lze předpokládat, že cizinec má předejít případné nenahraditelné újmě tím, že bude vědomě porušovat zákon nelegálním pobytem na území ČR a vystavovat se riziku, že mu bude uděleno správní vyhoštění, s nímž je navíc vždy spojen zákaz pobytu v ČR na určitou dobu (usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011-100).   [11]            Z ničeho nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo způsobit újmu jiným osobám. I tato podmínka pro přiznání odkladného účinku je splněna. Stejně tak z ničeho nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odporovalo konkrétnímu veřejnému zájmu. Všechny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou tedy splněny.   [12]            Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti přiznal odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.). Učinil tak ve vztahu k napadenému rozsudku i rozhodnutí žalované, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení účinků rozhodnutí žalované (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS).   [13]            Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).   [14]            Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, analogicky usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, body 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.   [15]            Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080510325.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 9. července 2025     Petr Mikeš předseda senátu