9 As 155/2025 - 19           USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní třída 118/16, Praha 1, proti rozhodnutím žalované ze dne 27. 2. 2025, č. j. 10.01‑000391/22‑0007, a ze dne 6. 3. 2025, č. j. 10.01‑000078/22‑0006, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2025, č. j. 6 A 46/2025‑60,   takto:   I.  Žádost žalobkyně ze dne 10. 11. 2025 o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti a lhůty k doplnění kasační stížnosti o důvody a petit, které byly stanoveny usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2025, č. j. 9 As 155/2025‑5, se zamítá.   II.  Kasační stížnost   se odmítá.   III.  Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   IV.  Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:   [1]               Kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) směřuje proti rozsudku, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zamítl její žalobu proti rozhodnutím žalované ze dne 27. 2. 2025, č. j. 10.01‑000391/22‑0007 (dále jen „první rozhodnutí žalované“), a ze dne 6. 3. 2025, č. j. 10.01‑000078/22‑0006 (dále jen „druhé rozhodnutí žalované“). Těmito rozhodnutími žalovaná rozhodla, že se podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavují řízení o žádostech stěžovatelky o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Právní služby měly spočívat v zastoupení stěžovatelky v řízení o kasační stížnosti vedeném před Nejvyšším správním soudem (dále též „NSS“) pod sp. zn. 5 As 167/2022 (první rozhodnutí žalované) a v řízení o ústavní stížnosti vedeném před Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 367/22 (druhé rozhodnutí žalované). Tím, že obě řízení skončila pravomocným rozhodnutím, se žádosti staly zjevně bezpředmětnými.   [2]               Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 10. 2025, č. j. 9 As 155/2025‑5, vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem [§ 105 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)] a k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu, a upřesnění toho, co navrhuje (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek stanovil lhůtu 15 dnů, k doložení zastoupení lhůtu 1 měsíce a k doplnění kasační stížnosti o důvody a petit lhůtu 1 měsíce. Současně poučil stěžovatelku o následcích nesplnění výzvy. Usnesení jí bylo doručeno dne 11. 10. 2025.   [3]               Stěžovatelka zaplatila soudní poplatek na účet Nejvyššího správního soudu včas dne 23. 10. 2025 (posledním dnem lhůty bylo pondělí 27. 10. 2025). Podáním ze dne 10. 11. 2025 stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty pro doložení zastoupení a doplnění kasační stížnosti o důvody a petit, a to o 1 měsíc. Svou žádost odůvodnila tím, že dne 30. 10. 2025 požádala žalovanou o určení advokáta v této věci, což doložila kopií této žádosti.   [4]               Žádosti o prodloužení lhůt Nejvyšší správní soud nevyhověl. Z počtu řízení, které u něj stěžovatelka zahájila a vedla, je zřejmé, že je znalá řízení o kasační stížnosti a je si vědoma požadavku na povinné zastoupení advokátem. Přesto nepožádala žalovanou o určení advokáta již při podání kasační stížnosti dne 6. 10. 2025, ale téměř o měsíc později dne 30. 10. 2025. Pro tento postup neposkytla žádné vysvětlení. Stěžovatelka tak v rozporu se zásadou, podle níž ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají, nečinila včasné aktivní kroky k doložení plné moci a spoléhala výhradně na žalovanou, že jí advokáta určí v podstatě obratem. Určení advokáta žalovanou zároveň není jedinou možností, jak získat kvalifikované zastoupení, a proto stěžovatelka neměla ustat v hledání advokáta a pouze čekat na rozhodnutí žalované. Je obecně známo, že počet advokátů v České republice je značný. V každém větším městě jich lze oslovit desítky (nejblíže bydlišti stěžovatelky se nachází např. statutární město Ostrava). Stěžovatelka netvrdila žádné mimořádné okolnosti, které by jí v hledání a nalezení zastoupení advokátem bránily či jí tuto snahu neúměrně ztěžovaly.   [5]               Nejvyššímu správnímu soudu je z vlastní činnosti známo, že stěžovatelka si byla v minulosti schopná sama zajistit zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (např. řízení vedená pod sp. zn. 1 As 3/2023, sp. zn. 3 As 94/2023, nebo sp. zn. 2 As 155/2023). Důvody, pro které by tomu tak nemohlo být i v nyní posuzované věci, nesdělila. Stejně tak je z vlastní činnosti známá i skutečnost, že žalovaná zamítá žádosti stěžovatelky uplatněné v jiných řízeních o kasační stížnosti a advokáta jí neurčuje (např. řízení vedená pod sp. zn. 6 As 33/2022, sp. zn. 10 As 135/2022, sp. zn. 2 As 155/2023 atd.). Ostatně i ve stávající věci je předmětem řízení opět přezkum rozhodnutí žalované o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby.   [6]               Jak již Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení ze dne 30. 11. 2022, č. j. 3 As 260/2022‑32, „[v]yčkávat za těchto okolností dalšího rozhodnutí České advokátní komory by se dříve či později mohlo proměnit v nekonečný řetězec zacyklených soudních sporů, kdy se předmětem řízení stává neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta“ (odst. [8] citovaného usnesení). V této situaci proto není účelné nadále vyčkávat na rozhodnutí žalované o žádosti stěžovatelky ze dne 30. 10. 2025 o určení advokáta. Prodloužením lhůty by se pouze zvětšil prostor pro další zacyklení návazných soudních sporů s totožným předmětem bez reálného hmotněprávního nároku (usnesení NSS ze dne 5. 6. 2025, č. j. 8 As 82/2025‑31, odst. [7]).   [7]               Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud žádost stěžovatelky ze dne 10. 11. 2025 o prodloužení lhůty pro doložení zastoupení zamítl. Stejně tak neshledal v podání žádosti žalované o určení advokáta žádný vážný důvod pro prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti o důvody a petit podle § 106 odst. 3 s. ř. s.    [8]               Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě (do 11. 11. 2025) nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti podle § 105 odst. 2 s. ř. s., nesplnila jednu z podmínek řízení a v řízení nelze pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. O tomto následku nesplnění výzvy byla stěžovatelka poučena. Lze jen dodat, že s ohledem na nedoplnění kasační stížnosti o důvody a petit byl dán rovněž důvod jejího odmítnutí podle § 37 odst. 5 s. ř. s.   [9]               Protože Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.   [10]            Nejvyšší správní soud rozhodl také o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč stěžovatelce podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona o soudních poplatcích. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu zaplacený poplatek, byl‑li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Podle § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích postupuje soud obdobně v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč bude v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácen k rukám stěžovatelky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 20. listopadu 2025   JUDr. Radan Malík předseda senátu