Na 99/2025 - 7       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra, soudce Milana Podhrázkého a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobce: Ing. V. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o podání žalobce doručeném dne 15. 7. 2025,     takto:     Podání žalobce doručené Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. 7. 2025 se postupuje Krajskému soudu v Praze.     Odůvodnění:     [1]               Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 15. 7. 2025 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb doručeno podání označené jako „Žádost, aby Nejvyšší správní soud České republiky pro sporyl rozhodl o žalobě, nebo aby žaloba a spis byly předloženy“, ke kterému byly připojeny související přílohy.   [2]               Žalobce se ve svém podání uvedl, že je žadatelem o poměrný invalidní důchod, přičemž jeho žádost o uplatnění nároku na poměrný invalidní důchod byla rozhodnutím ze dne 8. 1. 2025, č. j. R-X, zamítnuta. Uvedené prvostupňové rozhodnutí bylo následně žalovanou potvrzeno rozhodnutím ze dne 15. 5. 2025, č. j. RN-X.   [3]               Nejvyšší správní soud s ohledem na obsah podání dospěl k závěru, že uvedené podání je žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).   [4]               Nejvyšší správní soud však není oprávněn o této žalobě rozhodovat, neboť o ní rozhoduje krajský soud. Zdejší soud je oprávněn rozhodovat až o případné kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu ve věcech správního soudnictví. Příslušnost správních soudů je totiž upravena v § 7 s. ř. s. Nestanoví‑li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud (§ 7 odst. 1 s. ř. s.). Nestanoví‑li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje (§ 7 odst. 3 s. ř. s.). Žalobce je trvale bytem X.   [5]               Nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje, je k tomuto řízení věcně a místně příslušný krajský soud dle § 89 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o sociálním zabezpečení“). Z podkladů, které má Nejvyšší správní soud k dispozici, nevyplývá, že se podatel zdržuje na území České republiky (o tom též svědčí poštovní obálka, ve které bylo podání soudu doručeno). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze dle místa pobytu žalobce určit příslušnost krajského soudu podle § 89 odst. 2 písmen a) až e) zákona o sociálním zabezpečení, je k projednání příslušný Krajský soud v Praze [§ 89 odst. 2 písm. f) téhož zákona].   [6]               Byl‑li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému (§ 7 odst. 5 věta první s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto postoupil toto podání Krajskému soudu v Praze.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.     V Brně dne 31. července 2025     David Hipšr předseda senátu