1 As 12/2026 - 14               USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., se sídlem Nová výstavba 218, Obrnice, zastoupené Mgr. Rebekou Moťovsku Židuliakovou, advokátkou se sídlem Husovo náměstí 139, Ledeč nad Sázavou, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 12. 2024, č. j. OSH 46/24‑3/67.1/24012/Ře KULK 91272/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 1. 2026, č. j. 60 A 7/2025 ‑ 39,     takto:     I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 26. 1. 2026 neodůvodněnou (blanketní) kasační stížnost proti výše označenému usnesení krajského soudu. [2]               Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku vyzval usnesením ze dne 5. 2. 2026, č. j. 1 As 12/2026 ‑ 10, k doplnění důvodů kasační stížnosti v zákonné lhůtě jednoho měsíce [§ 106 odst. 1 ve spojení s § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. V něm upozornil na to, že „si je vědom toho, že stěžovatel podal kasační stížnost sám, nikoliv prostřednictvím své zástupkyně (advokátky). Ve spisu krajského soudu je nicméně založena plná moc, kterou stěžovatel zmocnil advokátku Mgr. Židuliakovou, aby za něj jednala ve všech právních věcech bez omezení. Soud tedy ve věci kasační stížnosti jedná s touto zástupkyní stěžovatele.“ Jedná se přitom o opakovanou kasační stížnost a tentýž postup soud uplatnil také v předešlém řízení o kasační stížnosti v téže věci (sp. zn. 1 As 150/2025). V něm zástupkyně stěžovatelky po výzvě k doplnění kasační stížnosti za stěžovatelku následně také i fakticky jednala, aniž by vztah zastoupení jakkoliv zpochybnila. Nejvyšší správní soud v usnesení stěžovatelku rovněž poučil o tom, že pokud vady v určené lhůtě neodstraní, soud kasační stížnost odmítne. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím její zástupkyně dne 14. 2. 2026 (doručenka na č. l. 10). [3]               V souladu s pravidly pro počítání lhůt v § 40 odst. 1 a 2 s. ř. s. měla lhůta k doplnění kasační stížnosti uplynout v sobotu 14. 3. 2026, a proto v souladu s § 40 odst. 3 s. ř. s. bylo posledním dnem lhůty pondělí 16. 3. 2026. Stěžovatelka však kasační stížnost v této lhůtě nedoplnila ani nepožádala o prodloužení lhůty. [4]               Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. O náhradě nákladů řízení kasační soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. března 2026     Ivo Pospíšil předseda senátu