10 As 238/2025 - 16             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, čj. 10.01‑000475/24‑0003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2025, čj. 11 A 6/2025‑56,   takto:     I. Žádost žalobce o plné osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti se zamítá. II. Soud odnímá žalobci částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 90 %, které mu bylo přiznáno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2025, čj. 11 A 6/2025‑21. III. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá. IV. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který podle položky č. 19 Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) činí 5 000 Kč. V. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce podal žádost o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Žalovaná žádosti nevyhověla a advokáta žalobci neurčila, a to z těchto důvodů:      žadatel neprokázal, že je osobou, jejíž příjmové a majetkové poměry odůvodňují určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně, a nedoložil řádně doklady o svých poměrech (§ 18c odst. 4, § 18c odst. 5 věta první zákona o advokacii),      žalobce zjevně nadužívá institut určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci,      ze strany žalobce se jedná o zjevně bezdůvodné uplatňování práva (dle § 18c odst. 5 věty třetí zákona o advokacii). [2]                Proti rozhodnutí žalované žalobce podal žalobu k městskému soudu, který žalobce usnesením osvobodil od soudních poplatků ve výši 90 %. Následně městský soud v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl. Uvedl, že neobstojí závěr žalované o zjevném nadužívání institutu určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci ze strany žalobce. Rozhodnutí žalované však obstálo, neboť městský soud potvrdil závěry žalované o zjevně bezdůvodném uplatňování práva a zároveň uvedl, že žalobce neuplatnil žalobní námitku k neprokázání příjmových a majetkových poměrů. Soud by byl oprávněn zrušit napadené rozhodnutí pouze v případě, neobstál‑li by v rámci soudního přezkumu žádný z těchto důvodů. Žalobu proto zamítl. [3]                Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. S ní spojil žádost o plné osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. [4]               Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou‑li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje‑li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. [5]               Zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s. ř. s. musí být splněny současně. Při posuzování, zda jsou uvedené podmínky splněny, se soud v prvé řadě zabývá otázkou zjevné neúspěšnosti návrhu. Teprve poté přihlíží k majetkovým poměrům žadatele. Opačný postup by byl z povahy věci v rozporu se smyslem § 36 odst. 3 s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 11. 10. 2016, čj. 5 As 178/2016‑15). NSS proto předně posuzoval, zda podaná kasační stížnost stěžovatele není zjevně neúspěšným návrhem. [6]                Pojem „zjevně neúspěšný návrh“ není v zákoně definován, proto NSS ve své judikatuře vymezil některé případy, kdy je obsah tohoto pojmu naplněn (např. rozsudek ze dne 19. 12. 2007, čj. 7 Afs 102/2007‑72). Obecně lze říci, že zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být nesporná a jednoznačná i bez dokazování (blíže např. rozsudek ze dne 24. 3. 2006, čj. 4 Ads 19/2005‑105, č. 909/2006 Sb. NSS). [7]               Jak se podává ze shora uvedeného, žalovaná rozhodnutí o neurčení advokáta založila na třech samostatných důvodech. Soud by mohl její rozhodnutí zrušit pouze tehdy, pokud by v soudním přezkumu neobstál žádný z těchto důvodů. Ze spisu městského soudu a napadeného rozsudku je zřejmé, že stěžovatel žalobou nenapadl rozhodnutí žalované z důvodu neprokázání příjmových a majetkových poměrů. To již nemůže dohnat v řízení o kasační stížnosti (srov. § 104 odst. 4 s. ř. s.). Za této procesní situace nemůže být kasační stížnost stěžovatele úspěšná, neboť i v případě, že by NSS přisvědčil jeho kasačním námitkám směřujícím proti rozhodnutí žalované, zůstal by nadále zachován další, samostatný a nepřezkoumaný důvod, který sám o sobě brání zrušení napadeného rozhodnutí. Kasační stížnost je proto zjevně neúspěšná ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. NSS se proto již nezabýval osobními, majetkovými a výdělkovými poměry stěžovatele a žádost o úplné osvobození od soudních poplatků zamítl. [8]               Z předloženého spisu městského soudu NSS ověřil, že městský soud stěžovatele osvobodil od soudních poplatků ve výši 90 %. S ohledem na § 36 odst. 3 s. ř. s. se toto dříve přiznané částečné osvobození vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. Vzhledem k závěru o zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti se však NSS dále zabýval otázkou, zda je v tomto případě namístě stěžovateli ponechat částečné osvobození od soudních poplatků přiznané městským soudem. [9]               Odnětí osvobození od soudních poplatků upravuje § 36 odst. 3 s. ř. s., podle nějž soud přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Podle doslovného výkladu citovaného ustanovení by se mohlo jevit, že odnětí přiznaného osvobození od soudních poplatků přichází v úvahu pouze tehdy, dojde‑li ke změně nebo dodatečnému zjištění skutečností týkajících se osobních, majetkových či výdělkových poměrů účastníka řízení – a naopak ukáže‑li se až později, že návrh je zjevně neúspěšný, nelze již osvobození od soudních poplatků odejmout. Takový výklad by však byl v rozporu se smyslem citovaného ustanovení. To má mimo jiné zabránit tomu, aby účastník těžil z toho, že zpočátku se skutečnosti rozhodné pro osvobození od soudních poplatků jevily jinak, než následně v řízení vyplynulo. Tato logika proto platí jak ve vztahu k poměrům účastníka, tak ve vztahu ke zjevné neúspěšnosti návrhu (viz usnesení NSS ze 7. 5. 2019, čj. 7 As 94/2019‑12, či ze dne 12. 5. 2023, čj. 8 As 13/2023‑24). NSS tedy uzavírá, že osvobození od soudních poplatků soud odejme, i pokud se později ukáže, že návrh zjevně nemůže být úspěšný. NSS proto výrokem II odňal stěžovateli osvobození od soudních poplatků. [10]            Vzhledem k tomu, že žádost stěžovatele o plné osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti byla zamítnuta a soud mu odňal částečné osvobození od soudních poplatků, nebylo možné vyhovět ani jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok III), protože podle § 35 odst. 10 s. ř. s. lze účastníkovi ustanovit zástupce jen tehdy, splňuje‑li předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. [11]            NSS proto výrokem IV vyzval stěžovatele ke splnění poplatkové povinnosti, která vznikla podáním kasační stížnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou citovaného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. [12]            Soudní poplatek lze zaplatit: -          v hotovosti na pokladně NSS nebo          bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100423825.   [13]            Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. [14]            Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je předpokladem pro výkon advokacie vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, je‑li takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. [15]            NSS proto výrokem V tohoto usnesení vyzývá stěžovatele k doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. pro řízení o kasační stížnosti, a to buďto předložením plné moci udělené advokátu, nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání [vysokoškolský diplom o absolvování příslušného studia (postačí v kopii)].   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Nebude‑li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) soudního řádu správního]. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Soud však řízení nezastaví, je‑li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělíte soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doložíte, že bez své viny jste nemohli poplatek dosud zaplatit. Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutné do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí. Nebude‑li ve stanovené lhůtě předložena plná moc nebo doklad o dosažení příslušného vzdělání podle této výzvy, soud kasační stížnost odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.].     V Brně dne 13. ledna 2026     Vojtěch Šimíček předseda senátu