2 As 97/2026 - 13           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Václava Štencla v právní věci žalobce: V. P., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 11. 2025, č. j. 10.01‑000586/25‑0007, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2026, č. j. 3 A 20/2026‑34,     takto:     Kasační stížnost se odmítá.     Odůvodnění:     [1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 3. 6. 2026 kasační stížnost žalobce (dále též „stěžovatel“) proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze.   [2]               Dle § 104 odst. 3 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.   [3]               Citované ustanovení bylo do s. ř. s. vloženo zákonem č. 314/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Uvedený zákon nabyl ve vztahu k s. ř. s. účinnosti dne 1. 1. 2026 [část patnáctá, čl. XIX písm. b) zákona]. Dle přechodného ustanovení v části sedmé, čl. XI, bodě 3 tohoto zákona přitom platí, že kasační stížnosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Z toho a contrario vyplývá, že kasační stížnosti podané po 1. 1. 2026 se projednají podle právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2026. Jelikož stěžovatel podal kasační stížnost dne 19. 5. 2026, je nutné při posuzování její přípustnosti vyjít z právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2026, která obsahuje výše citovaný § 104 odst. 3 písm. d) s. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2026, č. j. 22 As 16/2026‑21, a ze dne 19. 3. 2026, č. j. 3 As 17/2026‑11).   [4]               Kasační stížnost směřuje proti usnesení, kterým městský soud rozhodl o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Je proto nepřípustná. O nepřípustnosti kasační stížnosti byl stěžovatel také v napadeném usnesení řádně poučen a sám připouští v kasační stížnosti, že je ustanovení § 104 odst. 3 písm. d) s. ř. s. jednoznačné. Pravidla o přípustnosti dovolání do rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků se v soudním řízení správním neuplatní. Přezkoumání rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků, je možné na základě kasační stížnosti podané proti rozhodnutí městského soudu, kterým se řízení končí (blíže usnesení NSS ze dne 24. 4. 2026, č. j. 8 As 22/2026‑17, bod 12).   [5]               S ohledem na výše uvedený závěr nerozhodoval NSS o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť nepřípustnost kasační stížnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Pokud je zcela zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o podaném návrhu, a tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný, není úkolem soudu toto řízení dále vést a rozhodovat např. o žádostech účastníků o ustanovení zástupce, ale naopak řízení bez dalšího ukončit tím, že bude příslušný návrh odmítnut (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008‑48, č. 1741/2009 Sb. NSS). V kasační stížnosti vznáší stěžovatel také požadavek na osvobození od soudního poplatku. Podáním kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí městského soudu (s výjimkou procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí) však stěžovateli poplatková povinnost nevzniká (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014‑19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Napadené usnesení je nepochybně právě takovým procesním rozhodnutím. Zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost proto NSS nepožadoval a ani o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval.    [6]               Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.   [7]               O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne městský soud podle § 61 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. v rozhodnutí o žalobě, a to podle pravidel o náhradě nákladů řízení o žalobě samotné (§ 60 s. ř. s., tedy zásadně podle procesního úspěchu účastníků řízení o žalobě). Rozhodnutí o kasační stížnosti proti usnesení řešícímu osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce totiž není rozhodnutím, kterým se řízení končí.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 25. června 2026          Eva Šonková předsedkyně senátu