22 As 106/2026-21           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla, v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. Š. J., II) M. M., III) CETIN a. s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2025, čj. MSK 78080/2025, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 5. 2026, č. j. 22 A 13/2026-34,     takto:     I. Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi se zamítá.   II. Kasační stížnost se odmítá.   III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1] Žalobkyně (stěžovatelka) podala kasační stížnost směřující proti usnesení krajského soudu označenému v záhlaví.   [2] Spolu s kasační stížností stěžovatelka nedoložila, že je zastoupena advokátem. Soud ji proto vyzval k předložení plné moci a ke splnění této povinnosti jí stanovil lhůtu 15 dnů. Stěžovatelka před uplynutím této lhůty požádala o její prodloužení do doby, než Česká advokátní komora (ČAK) rozhodne o její žádosti (z 16. 6. 2026) o určení advokáta k zastupování v tomto řízení o kasační stížnosti. Z totožného důvodu požádala o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti o její důvody.   [3] Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. platí, že předseda senátu může prodloužit lhůtu k provedení úkonu určenou soudem, a to za obdobných podmínek, za jakých se promíjí zmeškání lhůty, tedy z vážných omluvitelných důvodů.   [4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že takové důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci v tomto případě dány nejsou. Desátý senát už stěžovatelce dříve vysvětlil, že v jejích věcech nebude vyčkávat do rozhodnutí ČAK o její žádosti o určení advokáta, protože to k ničemu nevede (usnesení z 25. 7. 2025, čj. 10 As 110/2025‑24). Ani v tomto případě nejsou ve stěžovatelčině žádosti o určení advokáta, kterou přiložila k žádosti o prodloužení lhůty, uvedena jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru ČAK – potvrzeného už mnohokrát městským soudem – musejí tuto podmínku (podle § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění od 1. 1. 2024) splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. Nejvyšší správní soud tak má důvod předpokládat, že ČAK stěžovatelčinu žádost o určení advokáta pro účely zastupování v tomto kasačním řízení opět zamítne (a stěžovatelka případně opět požádá o další prodloužení až do rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ČAK; v takové situaci už jí Nejvyšší správní soud lhůtu nikdy neprodlužuje).   [5] Nejvyšší správní soud proto stěžovatelce neprodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi.   [6] Dále soud vyvodil procesní důsledek z toho, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepředložila plnou moc. Povinné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) je podmínkou, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Nedostatek zastoupení se stěžovatelce nepodařilo odstranit, a soud proto její kasační stížnost odmítl.   [7] Jelikož Nejvyšší správní soud rozhodl o odmítnutí stížnosti z důvodu nepředložení plné moci, nerozhodoval již o žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti.   [8] Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta. Stalo se tak před prvním jednáním, a soud tedy vrátil stěžovatelce soudní poplatek (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 2. července 2026     Jitka Zavřelová předsedkyně senátu