4 As 22/2026-53           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobce: Mgr. M. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2025, č. j. 10000/9050901/25/352/DT, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2026, č. j. 19 Ad 45/2025-45,   takto:   I.                 Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]     Kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 20. 1. 2026, č. j. 19 Ad 45/2025-45, kterým v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2025, č. j. 10000/9050901/25/352/DT, vydaného ve věci výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby bylo rozhodnuto o jeho návrhu na vydání předběžného opatření tak, že se zamítá návrh, aby soud uložil žalované povinnost okamžitě obnovit výplatu nemocenského od 6. 9. 2025 a pozastavit účinnost obou správních rozhodnutí (výrok I.), a odmítá návrh, aby soud uložil žalované uznat trvání pracovní neschopnosti a přestat vynucovat účast stěžovatele na úřadu práce (výrok II.). V uvedeném usnesení byl stěžovatel zároveň poučen o tom, že proti němu nejsou přípustné opravné prostředky. [2]     Podle § 104 odst. 3 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném od 1. 1. 2026 (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na přiznání odkladného účinku nebo nařízení předběžného opatření, anebo proti jinému rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle zákona nepřípustný. [3]     Jelikož tedy kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o návrhu stěžovatele na nařízení předběžného opatření, musel ji Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. za použití § 104 odst. 3 písm. c) a § 120 s. ř. s. odmítnout pro nepřípustnost, aniž by se mohl na základě stížnostních námitek zabývat její důvodností.   [4]     Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, byla-li kasační stížnost odmítnuta.       Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 26. února 2026     JUDr. Jiří Palla předseda senátu