7 As 103/2026 - 31       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra, soudce Milana Podhrázkého a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobců: a) JUDr. J. M., b) Mgr. Š. M., oba zastoupeni Mgr. Martinem Jeřábkem, advokátem se sídlem Pobočná 1395/1, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, Hradec Králové, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. T. J., v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2026, č. j. 30 A 67/2025‑72,     takto:     I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2026, č. j. 30 A 67/2025‑72, a rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2025, č. j. KUKHK‑UP‑2025‑23882‑3.   II. Žalobcům se ukládá povinnost, aby ve lhůtě tří dnů ode dne doručení usnesení každý z nich zaplatil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. celkem 2 000 Kč (2 x 1 000 Kč).   III. Řízení se přerušuje.     Odůvodnění:     [1]               Podanou kasační stížností se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2025, č. j. KUKHK‑UP‑2025‑23882‑3 (dále též „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný částečně změnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Náchod (dále jen „stavební úřad“) ze dne 10. 3. 2023, č. j. MUNAC 23689/2023. Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad stěžovatelům nařídil odstranění stavby označené jako: „Ohrazení pozemku p.p.č. X pro pěstební účely, k.ú. N.“.   [2]               V návaznosti na zahájení řízení o odstranění stavby, jehož výsledkem jsou výše specifikovaná rozhodnutí, podali stěžovatelé dne 11. 9. 2023 žádost o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 4. 9. 2024 zamítl uvedenou žádost podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby podali stěžovatelé odvolání, které žalovaný zamítl a uvedené rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí žalovaného obstálo v soudním přezkumu před krajským soudem, žaloba proti němu byla zamítnuta rozsudkem ze dne 31. 3. 2026, č. j. 30 A 49/2025‑81. Protože nebyla stavba ani dodatečně povolena, vydal stavební úřad rozhodnutí, ve kterém nařídil její odstranění. Proti rozsudku krajského soudu č. j. 30 A 49/2025‑81 podali stěžovatelé kasační stížnost a řízení je u Nejvyššího správního soudu vedeno pod sp. zn. 10 As 76/2026.   [3]               Stěžovatelé s kasační stížností spojili návrh na přiznání odkladného účinku a současně i návrh na přerušení řízení, neboť jsou nuceni před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu odstranit stavbu. Odstranění stavby by znamenalo nevratný zásah do jejich vlastnického práva, zejména v situaci, kdy by došlo k následnému zrušení napadeného rozsudku a rozhodnutí správních orgánů, či pokud by došlo k dodatečnému povolení stavby. Odstranění stavby nadto bude spojeno s nemalými finančními náklady. Stavba je od sousedního pozemku vzdálena 25 m a jde o ohrazení vysoké cca 1,5 m z pletiva. Taková stavba nezamezuje vniku světla či vzduchu na sousední pozemek či do sousedního rodinného domu. Současně je umístěna na pozemku, který je ve společném vlastnictví stěžovatelů. Nepředstavuje akutní či jiný rozpor s veřejným zájmem, který by vyžadoval okamžité faktické odstranění. Naopak okamžité odstranění stavby znamená pro stěžovatele nepochybně nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. K návrhu na přerušení řízení stěžovatelé uvedli, že 10. senát Nejvyššího správního soudu bude rozhodovat o dodatečném povolení stavby (viz bod [2]), což považovali za otázku, která je svým charakterem nepochybně otázkou předběžnou pro toto řízení, neboť na výsledku řízení o dodatečném povolení stavby závisí i výsledek řízení o odstranění stavby.   [4]               Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.   [5]               Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.   [6]               Podle § 107 s. ř. s., kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.   [7]               Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]               Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Je‑li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).   [9]               Tyto podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v případě stěžovatelů splněny. Došlo‑li by k výkonu rozhodnutí o odstranění stavby, bude stavba stěžovatelů nenávratně zničena a bude možné ji znovu obnovit, resp. postavit jen s vynaložením dalšího úsilí a finančních prostředků. To je újma nepoměrně větší, než která by mohla vzniknout jiným osobám odkladem výkonu rozhodnutí. Z ničeho totiž neplyne, že by existence dotčené stavby jakkoliv nepřiměřeně obtěžovala třetí osoby, či je ohrožovala na zdraví, životě či majetku.   [10]            Žalovaný neuvádí žádný důležitý veřejný zájem, který by mohl být ohrožen přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Soud na základě podkladů, které má k dispozici, neshledal, že by veřejný zájem na odstranění stavby dosahoval takové intenzity, aby výkon rozhodnutí v tomto případě nesnesl odkladu. Ačkoli nelze opomíjet zájem společnosti na provádění staveb v souladu s právními předpisy, pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá existence kolidujícího veřejného zájmu, ale je i zde třeba vážit intenzitu hrozícího zásahu do práv stěžovatelů s intenzitou narušení veřejného zájmu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008‑131). V posuzovaném případě negativní a nevratné následky spojené s odstraněním stavby nad tímto zájmem převažují. Je třeba mít na paměti, že institut přiznání odkladného účinku slouží pouze k dočasnému odkladu účinků rozhodnutí správního orgánu a nijak jej nereviduje.   [11]            Nejvyšší správní soud tak dovodil naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto návrhu stěžovatelů vyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti se odkládá vykonatelnost a jiné právní účinky napadeného rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného.   [12]            Nejvyšší správní soud současně připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku (i bez návrhu) usnesením zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.). Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).   [13]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 věty druhé tohoto zákona vzniká‑li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j) téhož zákona, je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [zde § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu z 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32 nebo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024 č. j. 9 As 270/2023‑21]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.   [14]            Vzhledem k tomu, že tento soudní poplatek nebyl stěžovateli současně s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku zaplacen, soud je proto vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil jim k tomu přiměřenou lhůtu.   [15]            Soudní poplatek lze zaplatit:            v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu          bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1070410326, závazný konstantní symbol pro žalobce a) je: 1, pro žalobkyni b) je: 2.   [16]            Podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. může předseda senátu řízení usnesením přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. Citované ustanovení upravuje jeden z fakultativních důvodů pro přerušení řízení.   [17]            Ve vztahu k návrhu stěžovatelů na přerušení řízení předseda senátu dospěl k závěru, že v této věci je namístě řízení o kasační stížnosti přerušit, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 10 As 76/2026. V uvedeném řízení je totiž posuzována otázka zákonnosti rozhodnutí správních orgánů, jimiž došlo k pravomocnému zamítnutí žádosti stěžovatelů o dodatečné povolení stavby. V případě, že by bylo rozhodnutí o zamítnutí žádosti stěžovatelů o dodatečné povolení stavby zrušeno, mohlo by jít o důvod pro zrušení na něj navazujícího rozhodnutí o odstranění stavby (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2019, č. j. 6 As 211/2017‑88).     Poučení: Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.   Má‑li některý z žalobců za to, že jsou u něj splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.)   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 25. června 2026     David Hipšr předseda senátu