8 Azs 41/2026-34           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: A. R., zast. JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2025, č. j. OAM-1306/ZA-ZA11-ZA05-2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2026, č. j. 43 Az 1/2026-16,     takto:     I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   I. Vymezení věci [1]               Žalobce je státní příslušník Republiky Uzbekistán. Podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Jako důvod žádosti uvedl, že v Uzbekistánu má dluhy, které musí splatit, a v České republice chce za tímto účelem vydělávat. Doposud zde pobýval na zaměstnaneckou kartu a opakovaně se vracel do vlasti, kde neměl potíže. Zároveň neuvedl jiné důvody odchodu z vlasti. [2]               Žalovaný dne 17. 12. 2025 žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do dne 11. 6. 2026, jelikož byla podána pouze z ekonomických důvodů. [3]               Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji v záhlaví citovaným rozsudkem zamítl. Žaloba se opírala zejména o údajně špatné posouzení důvodů žádosti, které nebyly pouze ekonomické, nýbrž ekonomicko-sociální, neboť pomocí výdělků v domovské zemi je žalobcův dluh nesplatitelný. Z tohoto důvodu mu měl být udělen humanitární azyl. Dále též namítal, že dokument Informace OAMP, ze kterého žalovaný vycházel, je nepřípustným podkladem pro vydání rozhodnutí, neboť jde o dokument vytvořený samotným žalovaným a posuzuje primárně bezpečnostní a politickou, nikoli ekonomickou situaci v zemi. [4]               Městský soud shledal, že první ze žalobních námitek se fakticky odkazuje na § 14 zákona o azylu, umožňující udělení národního humanitárního azylu, který však byl v době podání žádosti již zrušený. Vzhledem ke zrušení tohoto ustanovení ke dni 30. 9. 2025 byla ovšem argumentace z velké části irelevantní. Nadto soud upozornil, že žalobce nenamítal v průběhu azylového řízení ani v žalobě jiné než ekonomické důvody. Žalobce ani neuvedl, že by mu hrozila rizika vymezená v § 12 a § 14a odst. 2 zákona o azylu. [5]               Dále městský soud uvedl, že Informace OAMP splňovala podmínky nastavené Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“) v I. právní větě rozsudku ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008-81, č. 1825/2009 Sb. NSS. V tomto ohledu upozornil, že podkladem pro tento dokument byla řada aktuálních relevantních zdrojů. Pokud jde o žalobcovo tvrzení, že správní orgán nemůže své rozhodnutí stavět na dokumentu, který sám vypracoval, odkázal se městský soud na bod 8 usnesení NSS ze dne 26. 1. 2021, č. j. 6 Azs 327/2020-29, který mimo jiné konstatuje, že „rešerše o bezpečnostní a politické situaci v zemi, zpracované žalovaným, jsou v rámci azylového řízení běžně používány.“ Z těchto důvodů ani druhou námitku žalobce soud nepovažoval za důvodnou a žalobu zamítl. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [6]               Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Navrhuje, aby byl rozsudek městského soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. [7]               Stručná kasační stížnost je založena toliko na jediném argumentu, totiž že městský soud pochybil, pokud nepřijal námitku směřující proti použitelnosti Informace OAMP. Stěžovatel trvá na svém názoru, že dokument vytvořený správním orgánem nemůže být pro týž orgán podkladem rozhodnutí, byť by jeho závěry vycházely z jiných, prestižních zdrojů, neboť ty nejsou součástí správního spisu. Žalovaný tak podle stěžovatele nezajistil nestranné informace o situaci v jeho domovském státě. V závěru argumentace předkládá stěžovatel zdůvodnění, proč by podle něj neměla být kasační stížnost odmítnuta pro nepřijatelnost. [8]               Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že trvá na svém rozhodnutí a má za to, že stěžovatelova námitka je obdobná argumentaci uvedené v žalobě, k níž se již dostatečně vyjádřil jak žalovaný v řízení před městským soudem, tak i městský soud samotný ve svém rozsudku. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [9]                 NSS posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Takové vady NSS neshledal, přistoupil tedy k posouzení kasačních námitek. [10]            Kasační stížnost je nepřípustná. [11]            NSS konstatuje, že jediná námitka uvedená v kasační stížnosti není přípustná. Dle § 104 odst. 4 s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. V projednávané věci je ona jediná kasační námitka fakticky pouze zopakováním části žaloby, aniž by přinášela jakoukoli polemiku s rozhodnutím městského soudu. Nelze ani dovozovat, že by stěžovatel touto formou poukazoval na její nevypořádání, a tedy na nepřezkoumatelnost rozsudku. [12]            Jak NSS již vícekrát uvedl, smyslem kasační stížnosti není před vyšší instancí zopakovat vypořádání žalobních bodů, kterými se již zabýval městský soud, nýbrž polemizovat se závěry městského soudu, a tím prověřit jejich zákonnost (srov. např. bod 16 rozsudku NSS ze dne 29. 6. 2023, č. j. 3 Afs 231/2022-46, či bod 19 rozsudku NSS ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022-47). [13]            V nyní projednávané věci byla stěžovatelova námitka údajné nepoužitelnosti Informace OAMP již jednou vypořádána v bodech 17-19 napadeného rozsudku, přičemž městský soud své závěry dostatečně rozvedl a odůvodnil, včetně odkazů na judikaturu NSS v obdobných věcech. Stěžovatel v kasační stížnosti pouze zcela obecně uvádí, že městský soud pochybil, pokud v této otázce nepřijal argumentaci uvedenou v žalobě. S názorem krajského soudu tak fakticky nepolemizuje, a jeho kasační námitka je proto nepřípustná. [14]            Jelikož stěžovatel v kasační stížnosti nepředložil žádnou další argumentaci, NSS shledal, že jeho kasační stížnost neobsahuje žádnou přípustnou námitku, a je tedy nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. Z tohoto důvodu soud neřešil otázku přijatelnosti žaloby ve smyslu 104a s. ř. s. a nezabýval se dále ani stěžovatelovou argumentací v této oblasti. IV. Závěr a náklady řízení [15]            Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 4 a § 120 s. ř. s. [16]            O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 25. června 2026     Pavel Molek předseda senátu