9 As 48/2026 - 58           USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: D. M., zast. Mgr. et Mgr. Zdeňkem Trávníčkem, Ph.D., advokátem se sídlem Mezírka 775/1, Brno, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2024, č. j. ZKI BR‑O‑16/378/2024‑6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: P. S., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2026, č. j. 29 A 70/2024‑110, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,   takto:   I.              Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.   II. Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:   [1]               Žalobkyně brojila žalobou proti rozhodnutí žalovaného, který zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým byla provedena oprava chyby v katastrálním operátu, a sice katastrální úřad upravil vyznačení hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení. Katastrální úřad zjistil, že dosavadní zákres v katastrální mapě mu neodpovídá a je výsledkem zřejmého omylu vzniklého při přepracování v rámci digitalizace analogové mapy. Krajský soud zamítl žalobu nyní napadeným rozsudkem. [2]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Požaduje, aby byly odloženy účinky napadeného rozsudku krajského soudu, rozhodnutí žalovaného i katastrálního úřadu. [3]               Návrh odůvodnila tím, že osoba zúčastněná na řízení se s odkazem na provedenou opravu pokusila o svémocné zbourání plotu stěžovatelky, ačkoliv jí bylo známo, že se stěžovatelka domáhá u soudu určení vlastnického práva a podala správní žalobu (nyní projednávaná věc, pozn. NSS). Po provedení zápisu do katastru nemovitostí na základě neměřického záznamu se musí domáhat určení vlastnického práva u soudu v civilním řízení, což ji staví do složitější pozice z hlediska břemen v civilním řízení. Zároveň jí vedení soudního řízení zasahuje do vlastnických práv, jelikož je pro ni nákladnější, než by tomu tak bylo v případě osoby zúčastněné na řízení, a též do práv osobnostních z důvodu vynakládání času namísto věnování ho rodině. Stěžovatelka též poukázala na skutečnost, že v řízení před civilními soudy (o žalobě podané jí i osobou zúčastněnou na řízení) požádala o přerušení těchto řízení, avšak návrhům nebylo vyhověno. Stěžovatelka také uvedla, že přiznání odkladného účinku neodporuje veřejnému zájmu a právní následky uvedených rozhodnutí jsou závažnější než újma, která by hrozila osobě zúčastněné na řízení. [4]               Žalovaný využil svého práva se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřit. [5]               Osoba zúčastněná na řízení požadovala návrh zamítnout. Ten dle ní směřuje k její dehonestaci. Odkaz stěžovatelky na vedení civilního řízení o určení vlastnického práva je nepřípadný, řízení zahájila sama stěžovatelka, aniž by vyčkala rozhodnutí o správní žalobě, potažmo o kasační stížnosti. Samotný návrh pak odporuje smyslu zákona. Odkladný účinek nemůže být přiznán ani z důvodu, že by byl v rozporu s ochranou vlastnického práva osoby zúčastněné na řízení. Stěžovatelka především v návrhu nespecifikovala žádné konkrétní právně relevantní důvody, které by odůvodňovaly vyhovění návrhu. Ani neprokázala, že by jí vznikla nenahraditelná újma. Tu nemůže prokazovat ani vedení civilních soudních řízení. [6]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsou‑li splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro žalobce znamenat újmu, (2) újma musí být pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7]               Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není důvodný. [8]               Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči kasační stížností napadenému soudnímu rozhodnutí, případně vůči správnímu rozhodnutí, které bylo napadeno žalobou. [9]               Aby stěžovatelka dostála své povinnosti tvrdit a prokázat vznik újmy, musí konkretizovat, jakou újmu by pro ni výkon rozhodnutí znamenal, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a za jak intenzivní by takovou újmu pociťovala. Musí prokázat, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem obává, by pro ni byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní (viz např. usnesení NSS ze dne 6. 6. 2022, č. j. 4 As 136/2022‑50, odst. [8], či ze dne 15. 12. 2022, č. j. 5 As 313/2022‑59, odst. [9], či ze dne 25. 5. 2023, č. j. 9 As 77/2023‑131, odst. [7]). [10]            Stěžovatelka v návrhu uvedla, že důvodem pro přiznání odkladného účinku je skutečnost, že jí rozhodnutí správních orgánů a krajského soudu zasahují do osobnostních a vlastnických práv. Za újmu považovala to, že musí proti osobě zúčastněné na řízení vést soudní řízení před civilním soudem o určení vlastnického práva, které je pro ni nákladné. Dále, že se osoba zúčastněná na řízení pokusila o svémocné zbourání jejího plotu. Stěžovatelka však dostatečně neuvedla, jaká konkrétní nenahraditelná újma by jí nepřiznáním odkladného účinku měla vzniknout. [11]            Ve vztahu k pokusu osoby zúčastněné na řízení zbourat její plot vůbec nekonkretizovala, jaká újma by jí nepřiznáním odkladného účinku vznikla. Správní rozhodnutí navíc směřuje k opravě vyznačení hranice mezi pozemky stěžovatelky a osoby zúčastněné na řízení, a nikoliv k odstranění plotu ze sporné hranice. Stěžovatelkou tvrzená újma spočívající ve vedení civilního soudního řízení též není dostatečně konkretizována, navíc je běžné, že žalobci vzniknou nějaké finanční náklady spojené se zahájením a vedením soudního (zde civilního) řízení. [12]            Za situace, kdy stěžovatelka neosvědčila existenci závažné újmy, která by jí hrozila v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozsudku, jakož i rozhodnutí žalovaného, Nejvyšší správní soud tuto újmu nepoměřoval s újmou, jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Stejně tak se nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s veřejným zájmem. [13]            Na základě výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tím nijak nepředjímá, jakým způsobem rozhodne o samotné kasační stížnosti. [14]            Nejvyšší správní soud uložil stěžovatelce povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (viz § 7 odst. 1 citovaného zákona). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k uvedenému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč. [15]            Soudní poplatek lze zaplatit v hotovosti na pokladně soudu, nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1090404826. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. května 2026 JUDr. Radan Malík předseda senátu