Na 28/2026 - 7       USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Štěpána Výborného a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: R. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, sídlem Národní třída 16, Praha 1, v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalované,     takto:     Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze.      Odůvodnění:     [1]                Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 6. 3. 2026 doručeno podání žalobce označené jako „žaloba proti nezákonnému zásahu správního orgánu“. Nezákonný zásah žalované měl podle žalobce spočívat v její nečinnosti při řádném prošetření stížnosti žalobce na postup advokátů Mgr. Branislava Mikuše a Mgr. Jiřího Jokla, kteří ho zastupovali v trestním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 T 11/2023, v absenci jakéhokoliv věcného vypořádání se s konkrétními důkazy a v nepřezkoumatelném odůvodnění jejích závěrů.   [2]                Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že není k řízení o této žalobě věcně příslušný.   [3]                Podle § 12 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů rozhodujících ve věcech správního soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. Nejvyšší správní soud je tedy v soudním řízení správním příslušný rozhodovat o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů jednajících ve věcech správního soudnictví a v dalších stanovených případech. O žádný z takových případů se však v uvedené věci nejedná.   [4]                Sám žalobce označil své podání jako žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. V souladu s § 7 odst. 1 s. ř. s. jsou k řízení o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu věcně příslušné krajské soudy, stejně jako k řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů. Nejvyšší správní soud proto není z důvodu věcné nepříslušnosti oprávněn se touto žalobou zabývat.   [5]                Místní příslušnost upravuje § 7 odst. 2 s. ř. s., dle kterého nestanoví‑li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má‑li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.   [6]                Správním orgánem, který ve smyslu výše citovaného § 7 odst. 2 s. ř. s. potenciálně zasáhl do práv žalobce, je Česká advokátní komora, jejíž sídlo se nachází v Praze. K projednání a rozhodnutí této věci je tedy místně příslušný Městský soud v Praze [viz bod 1 přílohy č. 4 a bod 1 přílohy č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)].   [7]                Podle § 7 odst. 5 s. ř. s. platí, že byl‑li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.   [8]                Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že se věc postupuje Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému. Tomuto soudu bude věc postoupena po nabytí právní moci tohoto usnesení.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 18. března 2026      Mgr. Ing. Veronika Juřičková          předsedkyně senátu