Nao 16/2026 - 16           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky, soudce Václava Štencla a soudkyně Evy Šonkové v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2025, č. j. 10.01‑000375/25‑0004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2025, č. j. 17 A 174/2025‑5, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 4/2026,     takto:     Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 As 4/2026.     Odůvodnění:     [1]                Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím neurčila žalobci advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.   [2]                Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu u Městského soudu v Praze, který ji usnesením označeným v záhlaví odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť o téže věci je již u městského soudu vedeno řízení pod sp. zn. 17 A 134/2025.   [3]                Žalobce (dále „stěžovatel“) nyní proti usnesení městského soudu označenému v záhlaví brojí kasační stížností, která byla podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání a rozhodnutí 5. senátu tohoto soudu.   [4]                Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 4. 2. 2026 vznesl stěžovatel námitku podjatosti vůči soudkyni 5. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Lence Matyášové a asistentce soudkyně JUDr. Kristině Menšíkové. V námitce zdůvodňuje podjatost těchto osob tím, že asistentka soudkyně JUDr. Kristina Menšíková je „pachatelkou trestného činu – zločinu [z]asahování do nezávislosti soudu“. Podjatost soudkyně JUDr. Lenky Matyášové spatřuje stěžovatel v tom, že „nechala [asistentku JUDr. Kristinu Menšíkovou] dne 1. 12. 2025 pod sp. zn. NSS 5 As 235/2025 vymyslet si nepodloženou nepravdivou neexistující skutečnost a úmyslně mylně informovat soudkyni o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci ‚stále argumentuje pouze podjatostí různých soudců a svojí špatnou finanční situací‘ […] a ‚stěžovatel nesplnění podmínky řízení nijak nerozporuje‘, přestože z kasační stížnosti došlé NSS dne 20. 10. 2025 a evidované pod sp. zn. 5 As 235/2025 věděla, že její znění je zcela opačné […], a tak asistentka soudkyně NSS Matyášové Menšíková zneužila svého postavení a NSS k procesnímu podvodu, aby výnosy z tohoto podvodu (zajištění či zlepšení šancí na zamítnutí kasační stížnosti a udržení závěrů krajského soudu […] na úkor stěžovatele […]) pak přenechala k užívání další osobě, která nemá k NSS žádný vztah“.   [5]                Z obsahu námitky podjatosti je patrné, že stěžovatel nesouhlasí se závěry usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 12. 2025, č. j. 5 As 235/2025‑25, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žádost o osvobození od soudních poplatků (výrok I.), zamítnut stěžovatelův návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti (výrok II.) a kterým byl stěžovatel vyzván k úhradě soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů (výrok III.) a k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů (výrok IV.).   [6]                Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová a její asistentka JUDr. Kristina Menšíková k námitce podjatosti uvedly, že se podjaté necítí a že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkovi řízení.   [7]                Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí‑li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je‑li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.   [8]                Ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 4/2026 byl stěžovatel poučen o složení rozhodujícího senátu, o právu vznést námitku podjatosti a lhůtě pro její uplatnění přípisem ze dne 26. 1. 2026, č. j. 5 As 4/2026‑8, který mu byl doručen dne 29. 1. 2026. Stěžovatel podal námitku podjatosti dne 4. 2. 2026, tedy v zákonné lhůtě.   [9]                Vznesenou námitku podjatosti soudkyně JUDr. Lenky Matyášové však Nejvyšší správní soud shledal zjevně nedůvodnou. Námitka totiž představuje stěžovatelův nesouhlas s postupem soudkyně JUDr. Lenky Matyášové, potažmo asistentky JUDr. Kristiny Menšíkové, ve věci vedené pod sp. zn. 5 As 235/2025. Okolnosti, které spočívají v postupu soudce či soudní osoby v projednávané věci či jiných věcech, však nejsou důvodem podjatosti soudce (§ 8 odst. 1 věta poslední s. ř. s. a např. usnesení NSS ze dne 26. 9. 2019, č. j. Nao 166/2019‑28, ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019‑56, ze dne 28. 11. 2019, č. j. Nao 201/2019‑39, či ze dne 30. 1. 2020, č. j. Nao 235/2019‑41).   [10]            Lze tudíž uzavřít, že soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 5 As 4/2026. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.   [11]            Závěrem Nejvyšší správní soud poznamenává, že o námitce podjatosti JUDr. Kristiny Menšíkové rozhodne podle § 8 odst. 5 věty poslední s. ř. s. 5. senát Nejvyššího správního soudu.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 23. února 2026       Karel Šimka                    předseda senátu