Nao 74/2026 - 19     U S N E S E N Í   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: L. L., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2026, čj. MPSV-2026/109021-923, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem proti soudkyni Krajského soudu v Brně Mgr. et Mgr. Lence Bahýľové, Ph.D.,     t a k t o:   Soudkyně Krajského soudu v Brně Mgr. et Mgr. Lenka Bahýľová, Ph.D. n e n í   vyloučena z projednávání a rozhodování věci žalobce vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 34 Ad 14/2026.     O d ů v o d n ě n í:   [1]               Podáním ze dne 22. 5. 2026 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudkyni Krajského soudu v Brně L. Bahýľové.  Poukázal na to, že ve věci vedené pod sp. zn. 34 Ad 9/2026 rozhodla tak, že „podaný rozklad ministrem práce Juchelkou není rozhodnutí a uváděla skutečnosti v rozporu se správním řádem.“ Žalobce tvrdí, že tato soudkyně je „neodborná“, neumí počítat, lže, je negramotná a nenávidí Romy a záměrně neodborně prý rozhodla rovněž ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 Ads 203/2025.   [2]               K námitce se vyjádřila soudkyně L. Bahýľová tak, že k účastníkům řízení ani k projednávané věci nemá žádný vztah a argumentace žalobce je založena převážně na nesouhlasu s jejím právním názorem, což však nezakládá důvod podjatosti. [3]               Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou. [4]               Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Pro nynější věc je podstatná poslední věta citovaného ustanovení, podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [5]               Nejvyšší správní soud připomíná, že rozhodnutí o vyloučení soudce (soudkyně) z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce přitom stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze proto vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz například usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16). [6]               Rozhodovací praxe tohoto soudu s odkazem na shora citované zákonné ustanovení současně zdůrazňuje (např. usnesení ze dne 30. 4. 2026, č. j. Nao 57/2026-27, či ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019-56), že postup soudce v řízení o projednávané věci či jeho rozhodování v jiných věcech nemůže vést k jeho vyloučení. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Soudce tedy nemůže být vyloučen kvůli subjektivnímu přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti jeho postupu. Od toho existují opravné prostředky, nikoliv uplatňování námitky podjatosti. [7]               Žalobce v nyní posuzované věci spatřuje důvody pro vyloučení soudkyně L. Bahýľové výhradně v obsahu jejích dřívějších rozhodnutí a zcela bez jakékoliv věcné opory ji osočuje z nenávisti k Romům, z negramotnosti a z podobných nesmyslů. Tato absurdní tvrzení odvozuje výhradně od svého nesouhlasu s posouzením konkrétních věcí – žádné konkrétní důvody opodstatňující takto paušalizující a dehonestující tvrzení vůči jmenované soudkyni neuvádí. [8]               S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobcova námitka podjatosti není založena na zákonných důvodech, pro které by bylo namístě shora označenou soudkyni vyloučit. Žalobce nenabídl žádný rozumný a relevantní důvod, který by zakládal pochybnosti o vztahu této soudkyně k projednávané věci nebo k účastníkům řízení. Soudkyni proto Nejvyšší správní soud z projednávání a rozhodování dané věci nevyloučil.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).   V Brně dne 2. června 2026     Vojtěch Šimíček předseda senátu