II. ÚS 11/93 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky A.H., o návrhu na zrušení ustanovení § 241 odst. 1 věta druhá a ustanovení § 250a o.s.ř., t a k t o Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelka se svým návrhem domáhala zrušení ustanovení § 241 odst. 1 věta druhá a 250a o.s.ř. s odůvodněním, že jde o ustanovení, která zakládají právo na spravedlnost jen pro majetné občany, neboť umožňují podat dovolání pouze osobám s právnickým vzděláním nebo zastoupeným právníkem, to vše ve společnosti v níž právnické povolání vykonávají dnes dospělé děti komunismu oddaných občanů u nichž lze očekávat, že budou i nadále zákony vykládat komunistickým způsobem. Závěrem označila napadená ustanovení nejenom za diskriminační, ale také v rozporu s Listinou základních práv a svobod, protože ve skutečnosti občany, kterým bylo za komunistické totality odepřeno studium na vysokých školách a další občany bez právnického titulu, označuje za nesvéprávné. 2 Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatelky a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou (§ 43 odst. 1 písm. d) z.č. 182/93 Sb.), neboť návrhy na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn dle ustanovení § 64 odst. 1 z.č. 182/93 Sb. podat pouze a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh navrhovatelky dle ustanovení § 43 odst. 1 písm.d) z.č. 182/ 1993 Sb. odmítnout. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22.9.1993 JUDr. Iva Brožová soudce ÚS 2