Sp. zn. II. ÚS 110/93 1 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud v právní věci navrhovatelů F.P. a ing. P.P., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. 10. 1992 čj. 9C 180/91-35 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 2. 1993 čj. 11Co 31/93-48, t a k t o : Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelé F.P. spolu se svým synem ing. P.P. ve svém podání žádali zrušení rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích čj. 9C 180/91-35 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. Co 31/93-48, kterými nebylo vyhověno žádosti F.P. o vydání nemovitosti dle z. č. 87/1991 Sb. Nezákonnost rozsudku dovozoval z podjatosti soudkyně a ze skutečnosti, že v rámci soudního řízení nebyl řádně poučen. Ústavní soud vyrozuměl navrhovatele F.P. ohledně vad jeho návrhu přípisem doručeným mu oproti podpisu dne 29. 11. 1993. Současně mu byla poskytnuta 15denní lhůta k odstranění vad. Ústavní soud po marném uplynutí lhůty k odstranění vád návrhu znovu přezkoumal podání navrhovatelů a dospěl k závěru, že jde o návrh, který nemá náležitosti z. č. 182/1993 Sb., 1 Sp. zn. II. ÚS 110/93 Mimo jiné také proto, že navrhovatelé nejsou zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 z. č. 182/1993 Sb.). Navíc pak ing. P. P. nebyl ani účastníkem řízení v dané věci, tj. ve věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 9C 180/91. Za této situace a s přihlédnutím k tomu, že dne 14. 12. 1993 uplynula lhůta k odstranění vad, byl návrh navrhovatelů dle § 43 odst. 1 písm. a) a d) z. č. 182/1993 Sb. odmítnut, neboť navrhovatel F.P. neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené a ve vztahu k druhému navrhovateli ing. P.P. se jedná o návrh, podaný někým zjevně neoprávněným. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. 2 V Brně dne 20. 12. 1993 JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu 2