Odůvodnění
Sp. zn. II. ÚS 62/93
1 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J.S., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 4 T 135/81 ze dne 30. 9. 1981, t a k t o :
Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se svým návrhem ze dne 19. 8. 1993 domáhal zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 4 T 135/81 z 30. 9. 1981, kterým byl odsouzen pro trestný čin, opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák.
Ústavní soud přípisem ze dne 4. 10. 1993 vyrozuměl navrhovatele ohledně vad jeho návrhu a poskytl mu 30denní lhůtu k jejich odstranění. Navrhovatel na tuto výzvu reagoval dopisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 10. 1993. V odpovědi odmítl doplnit své podání s tím, že požadavky na odstranění vad návrhu označil za "byrokratické". Dále sdělil, že odmítá rehabilitaci rozsudku v podstatě proto, že napadený rozsudek neměl být ani vydán, neboť omezoval jeho svobodu pohybu a pobytu.
Ústavní soud přezkoumal po uplynutí lhůty k odstranění vad obě podání navrhovatele a dospěl k závěru, že podání stále nemá zákonem č. 182/1993 Sb. předepsané náležitosti, především proto, že navrhovatel dosud není zastoupen advokátem. 1
2 Sp. zn. II. ÚS 62/93 Za této situace byl návrh navrhovatele odmítnut dle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová V Brně dne 14. 12. 1993 soudkyně Ústavního soudu ČR
2
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky