II. ÚS 9/93 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 11. listopadu 1993 ve věci ústavní stížnosti Z.L., proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 1992, čj. Nt 4910/92-34 o prodloužení vazby stěžovatele a proti postupu soudce OS JUDr. M.M. a vyšetřovatele v trestním řízení, t a k t o Ústavní stížnost se odmítá.O d ů v o d n ě n í : Z.L., jenž byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 1993, čj. 8 T 40/93-200 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 6. 1993, čj. 2 To 171/93-229 odsouzen pro trestné činy podle § 247 odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. zák., § 251 odst. 1 písm. b) tr. zák., § 234 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, podal ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 1992, čj. Nt 4910/92-34, o prodloužení vazby do 18. 2. 1993 a proti postupu soudce OS JUDr. M.M. a vyšetřovatele v této trestní věci s tím, aby proti JUDr. M. bylo zahájeno trestní řízení a aby vyšetřovatel činný v tomto trestním řízení byl vyměněn. Ze spisu 8 T 40/93 Okresního soudu v Ostravě Ústavní soud zjistil, že o prodloužení lhůty trvání vazby bylo rozhodnuto v přípravném řízení a že toto prodloužení nepřesáhlo šest měsíců. Za tohoto stavu věci mohl tedy o prodloužení lhůty trvání vazby rozhodnout se zřetelem k ust. § 68, § 71 odst. 1 tr. řádu soudce. Z tohoto pohledu je tedy ústavní stížnost vytýkající skutečnost, že o prodloužení vazby rozhodoval soudce, nikoliv senát, zjevně neopodstatněná. K zahájení trestního řízení, stejně jako k výměně vyšetřovatele činného v trestním řízení, není Ústavní soud příslušný, neboť jde o věci spadající do pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Z citovaného spisu nevyplývá ani jinak žádná skutečnost, jež by nasvědčovala závěru, že v souvislosti s trestním řízením vedeným pod sp. zn. 8 T 40/93 Okresního soudu v Ostravě u stěžovatele nějakým způsobem došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost Z.L. podle ust. § 43 odst. 1 písm. c ) a písm. e) odmítl. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 11. 11. 1993 doc. JUDr. Vladimír Čermák soudce Ústavního soudu ČR