III. ÚS 38/93 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky ve věci A.O., rozhodl takto: Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Podáním ze dne 29. května 1993 brojí navrhovatel proti rozhodnutí obecných soudů o tom, že v jeho věci vedené před Okresním soudem Brno - venkov pod sp. zn. 6 C 344/89 mu nebylo přiznáno, jako žalobci, osvobození od soudních poplatků a záloh. Navrhovatel sice v citovaném dopise tvrdí, že takto byla jeho lidská práva pošlapána, nicméně blíže nerozvádí v čem toto ohrožení svých práv spatřuje. Mimo to zmíněný dopis navrhovatele nesplňuje formální náležitosti předepsané zák. č. 182/93Sb., nepřihlížeje již ani k tomu, že v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně nebyl zastoupen (§ 30 odst. 1 cit. zák.). I když podání navrhovatele je zatíženo formálními vadami (§ 34 cit. zák.), nebylo třeba jej k odstranění formálních vad vyzývat především vzhledem k tomu, že není v pravomoci Ústavního soudu České republiky přezkoumávat v obdobných věcech rozhodnutí soudů obecných. Ostatně z vyjádření Nejvyššího soudu České republiky bylo zjištěno, že stran nepřiznání osvobození od soudních poplatků šlo toliko o poplatek za jednotlivý úkon ( přikázání věci jinému soudu), když jinak věc sama je v příslušném řízení je od poplatku osvobozena ze zákona ( § 11 odst. 1 z.č. 549/91Sb.). Za těchto okolností šlo by tedy o návrh zjevně neopodstatněný a proto o něm nezbylo než rozhodnout jak ve výroku tohoto rozhodnutí se stalo ( § 43 odst. 1 lit. c) zák.č. 182/93Sb.). Poučení : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 16. 9.1993 JUDr. Vlastimil Ševčík předseda senátu