Sp. zn. II. ÚS 156/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele F.S., o jeho podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 31. 10. 1994, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se svým návrhem ze dne 25. 10. 1994, doručeném Ústavnímu soudu dne 31. 10. 1994, domáhal zrušení platnosti, a to i zpětně, všech předpisů, které jakýmkoliv způsobem omezují dědění majetku, zaručené článkem 11 odst. 1 zák. č. 2/1993 Sb., a dále předpisů, které stanoví povinnost uvádět výčet zděděného majetku, což dle jeho názoru odporuje čl. l0 odst. 3 zák. č. 2/1993 Sb., č1. 12 Všeobecné deklarace lidských práv, čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. l0 zák. č. 100/1960 Sb. Současně požadoval, aby dědicům byly vráceny finanční částky a nahrazeny náklady, které byli nuceni zaplatit v souvislosti s dědickým řízením. Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že za situace, kdy k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je dle § 64 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., oprávněn prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, senát Ústavního soudu a v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona, jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, neboť navrhovatel není osobou uvedenou v § 64 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. Z tohoto důvodu proto nezbylo než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. 11. 1994 JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu ČR