III. ÚS 168/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci A.B., o podání, označeném jako návrh podaný za ing. J.B., t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Podáním ze dne 30. října 1994, doručeným Ústavnímu soudu České republiky 31. října 1994, se A.B. domáhal přezkoumání rozhodnutí, jež se týkala nařízení ochranného psychiatrického léčení jeho syna ing. J.B. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je-li návrh podán někým zjevně neoprávněným, soudce zpravodaj mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne /§ 43 odst. 1 písm. d) citovaného zákona/. Z obsahu podání je nepochybné, že návrh A.B. ve věci, týkající se ing. J.B., je podán osobou zjevně neoprávněnou, a proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno. S ohledem na rozhodnutí podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., se Ústavní soud České republiky nezabýval náležitostmi návrhu /§ 34 citovaného zákona/, ani dodržením lhůty k podání stížnosti ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Podle tohoto ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, jež je předmětem ústavní stížnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 2. 11. 1994 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj