Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele J.Š., zastoupeného advokátem JUDr. J.S., o ústavní stížnosti na rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 11 Č 36/94, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu Hradec Králové, sp. zn. 11 Č 36/94., kterým byla zamítnuta jeho žaloba na zrušení rozhodnutí Policie ČR, jimiž byl uznán vinným přestupkem při řízení motorového vozidla a byla mu uložena pokuta ve výši 15 000,- Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dva roky. Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. stanoví. Ústavní stížnost neobsahovala označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává (§ 34 cit. zák.), v plné moci advokátovi nebylo uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem a připouštěla, aby se zástupce navrhovatele dal zastoupit dalším zástupcem (§ 31 cit. zák.) a konečně na rozsudku Okresního soudu Hradec Králové chyběla doložka právní moci, aby soud mohl posoudit, zda byla dodržena zákonná lhůta 60 dnů k podání návrhu. Na základě těchto skutečností soud o vadách návrhu stěžovatele uvědomil a stanovil mu lhůtu 20 dnů ode dne doručení přípisu k jejich odstranění. Navrhovatel však ve stanovené lhůtě neodstranil všechny vady návrhu, ale pouze některé. Zaslal sice soudu rozsudek Okresního soudu Hradec Králové s doložkou právní moci a novou plnou moc, která je udělena pro zastupování před Ústavním soudem, avšak v plné moci chybí podpis advokáta, který tuto udělenou plnou moc pro zastupování před Ústavním soudem přijímá. Dále navrhovatel neoznačil důkazy, kterých se dovolává, a které mají být Ústavním soudem provedeny, tak jak to stanoví zákon o Ústavním soudu. Vzhledem k tomu, že navrhovatel všechny vady návrhu, jak je výše uvedeno, neodstranil, dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 8. března 1995 prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR