sp. zn. I. ÚS 128/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele JUDr. B.G., CSc., o ústavní stížnosti proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 1, ve věci sp. zn. 18 C 382/91, proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 23 C 536/93 z 24. 2. 1993 ve spojení s usnesením Krajského soudu Plzeň, sp. zn. 13 Co 523/93 z 31. 1. 1994, proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 13 C 663/92 z 19. 3. 1993 ve spojení s usnesením Krajského soudu Plzeň, sp. zn. 13 Co 208/94 z 10. 3. 1994, proti usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 152/93 z 8. 3. 1994, takto: Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel svým podáním ze dne 8. 8. 1994 namítal nesprávnost závěrů v soudních rozhodnutích Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 23 C 536/93 z 24. 2. 1993 ve spojení s usnesením Krajského soudu Plzeň, sp. zn. 13 Co 523/93 a 31. 1. 1994,dále rovněž Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 13 C 663/92 z 19. 3. 1993 ve spojení s usnesením Krajského soudu Plzeň, sp. zn. 13 Co 208/94 z 10. 3. 1994. Konečně napadl svým podáním nečinnost Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 18 C 382/91. Napadl i usnesení Ústavního soudu České republiky, sp.zn. I. ÚS 152/93 z 8. 3. 1994. Ve svém podání navrhl současně změnu ustanovení § 16 odst. 2 zák. č. 128/90 Sb. Své podání učinil navrhovatel sám bez kvalifikovaného zastoupení, ačkoli věděl, již ze závěru usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 152/93 ze dne 8. 3. 1994, že musí ústavní stížnost podat v zastoupení. Přípisem ze dne 28. 9. 1994 byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání, zejména spočívající v nerespektování institutu nuceného zastoupení. Současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh, podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., odmítnut. Připojeno bylo i poučení o možnostech postupu ve smyslu ustanovení § 64 zák. č. 182/93 Sb. 1 Tedy, že návrh na zrušení zákonů a jiných právních předpisů je možné uplatnit jen v souvislosti s řádně podanou a v zastoupení sepsanou ústavní stížností. Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena 4. 10.1994, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 4. 11. 1994. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 4. 11. 1994, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že jeho návrh odmítl. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 9. ledna 1993 prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR 2