I. ÚS 136/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele S., zastoupeného JUDr. J.N., komerčním právníkem, o ústavní stížnosti na usnesení Nejvyššího soudu ČR, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, takto: Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR, čj. Odon 27/93/Hu-50, a rozsudku Vrchního soudu v Praze, čj. 7 Cmo 10/92-36, neboť těmito rozhodnutími oba uvedené soudy porušily ústavní právo navrhovatele na řízení před nezávislým a nestranným soudem, právo na rovnost účastníků v řízení a právo na projednání věci veřejně a v přítomnosti účastníka dle Listiny základních práv a svobod. Uvedeného porušení základních lidských práv se Vrchní soud v Praze údajně dopustil zejména tím, že ve věci jednal a rozhodl přesto, že navrhovatel se pro jednání před soudem včas a řádně omluvil. Nejvyšší soud dovolání podané navrhovatelem odmítl, neboť neshledal, že uvedená ústavní práva navrhovatele byla jednáním Vrchního soudu porušena. 1 I. ÚS 136/94 Na základě přezkoumání návrhu i dalších listinných důkazů soud zjistil, že navrhovatel podal svůj návrh opožděně, to znamená, že nebyla zachována 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, jak to stanoví zákon o Ústavním soudu č. 182/93 Sb. Návrh k Ústavnímu soudu byl podán dne 16. 9. 1994, usnesení Nejvyššího soudu ČR nabylo právní moci dne 16. 7. 1994. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 4. května 1995 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR 2