I. ÚS 39/95 Č E S K Á R E P U B L I K A USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele M.M., o ústavní stížnosti na prodloužení lhůty trvání vazby, takto: Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se svým návrhem domáhal přezkoumání. vazebních důvodů, pro něž mu byla prodloužena vazba rozhodnutím,sp. zn. Nt 180/95, Okresního soudu v Ústí nad Labem. Dle jeho tvrzení mu byla vazba prodloužena neoprávněně, neboť vazební důvody již netrvají. Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly porušeny, neoznačil důkazy, jichž se dovolává, nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá a návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 cit. zák.). Dále k ústavní stížnosti nebyla připojena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 1 I. ÚS 39/95 cit. zák.) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem ani komerčním právníkem, ani notářem (§ 30 cit. zák.). Na základě těchto skutečností soud o všech nedostatcích návrhu navrhovatele uvědomil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Navrhovatel sice ve lhůtě soudu zaslal přípis, ovšem v něm pouze dále upřesňoval okolnosti a příčiny jeho vzetí do vazby a jejího prodloužení, avšak žádný z vytknutých nedostatků neodstranil. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 4. května 1995 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR 2