I. ÚS 69/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele ing. Z.H., o ústavní stížnosti, proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 16 Ca 370/94, ze dne 11. 8. 1994, takto: Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel svým podáním, ze dne 29. 3. 1995, namítal nesprávnost rozhodnutí Krajského soudu v Ústi nad Labem, ze dne 11. 8. 1994, sp. zn. 16 Ca 370/94. Citovaným rozhodnutím nebylo vyhověno jeho žalobě na soudní přezkum správního rozhodnutí. V rámci správního řízení nebyla schválena dohoda o vydání nemovitostí, uzavřená 17. 12. 1993 mezi ZS B., a. s. a navrhovatelem a A.M. Dohodu odmítl schválit O.ú. v P. Důvodem odmítnutí schválení dohody byla skutečnost, že nárok na vydání nemovitostí byl uplatněn pouze u ZS B., a. s., a nikoli u P.ú., kde tak bylo učiněno až l1. 12. 1994. Nárok nebyl tedy uplatněn ani v prodloužené lhůtě do 31. 1. 1993, dle zákona číslo 39/1993. Sb. Navrhovatel dovozuje, že Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v jeho neprospěch, aniž vzal v úvahu, že k pozdnímu uplatnění nároku na vydání nemovitostí došlo vinou ZS B., neboť ta ztratila jím včasně podané materiály. V tomto spatřuje navrhovatel nespravedlnost, pokud má platit nejen za chyby své, ale i ZD B. Přípisem, ze dne 26. 4. 1995, byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 zákona 1 I. ÚS 69/95 číslo 182/1993 Sb. odmítnut. Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena 2. 5. 1995, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 2. 6. 1995. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 2. 6. 1995, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že jeho návrh odmítl. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 23. června 1995 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR 2