II. ÚS 213/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele R.B., zastoupeného advokátem JUDr. V.V., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 1995, sp. zn. Tzn 13/95, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel svým návrhem namítal nesprávnost usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 1995, sp. zn. Tzn 13/95, kterým byla zamítnuta stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Národního soudu v Praze, TNs 1/47, ze dne 21. 4. 1947, jímž byl jeho otec R.B., spolu s J.S. odsouzen, s odůvodněním, že napadené usnesení Nejvyššího soudu je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele, jakož i přílohy předložené navrhovatelem, tj. usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. Tzn 13/95, a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným (§ 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb.), neboť dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 1 II. ÚS 213/95 182/1993 Sb. jsou oprávněny ústavní stížnost podat pouze ty fyzické nebo právnické osoby, které tvrdí, že bylo porušeno jejich základní právo nebo svoboda. Vzhledem k tomu, že navrhovatel není takovou osobou, neboť napadené rozhodnutí se týká jeho otce, nezbylo, než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) cit. zák. odmítnout. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová V Brně dne 28. 8. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR Za správnost vyhotovení: 2