Sp. zn. III. ÚS 15/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky L.G., zastoupené advokátkou Mgr. J.F., t a k t o Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Dne 20.1.1995 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost navrhovatelky, ve které se tato domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 12 Co 935/94, ze dne 25.10.1994, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 15 C 89/94 ze dne 23.5.1994. Ústavní soud si k posouzení věci vyžádal potřebný spis od Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 15 C 89/94, a po jeho obdržení zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 12 Co 935/94 nabyl právní moci až dne 30.1.1995 doručením poslednímu z účastníků. Navrhovatelka však podala ústavní stížnost již 20.1.1995, tedy v době, kdy napadené rozhodnutí ještě nenabylo právní moci. Z ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, plyne, že ústavní stížností lze napadnout pouze pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci. V daném případě se tak nestalo a ústavní stížnost byla navrhovatelkou podána již v době, kdy rozhodnutí, které napadá nebylo ještě pravomocné. S ohledem na 2 - Sp. zn. III. ÚS 15/95 uvedené poukazuje Ústavní soud i na § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., z něhož plyne, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, kdy tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Uvedená lhůta v daném případě tedy nadále běží a končí dnem 30.3.1995. S ohledem na uvedené Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítnout jako nepřípustný. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 16. března 1995 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu