III. ÚS 214/95-2 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky A.F., o podání ze dne 17. srpna 1995, t a k t o : Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky dne 22. srpna 1995, se navrhovatelka domáhala prošetření postupu řízení, v němž byl odsouzen M.F., tj. syn navrhovatelky. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Z podání navrhovatelky je nesporné, že trestní řízení bylo vedeno proti M.F., jejímu synovi, a proto navrhovatelku nelze považovat za osobu, jejíž základní právo nebo svoboda rozhodnutím v tomto řízení bylo porušeno. Je třeba uvést, že ve prospěch obžalovaného mohla navrhovatelka, III. ÚS 214/95-3 jako matka, napadnout rozsudek soudu odvoláním /§ 247 odst. 2 tr. ř./, zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. jí však takové oprávnění k ústavní stížnosti dle § 72 odst. 1 písm. a) nepřiznává. Pro výše uvedené byl podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. návrh, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 5. září 1995. JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj