III. ÚS 97/95-14 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů Z.K. a I.K., o návrhu ze dne 9.května 1995, t a k t o : Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky dne 11. května 1995, se navrhovatelé domáhali přezkoumání rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci sp. zn. 2 T 70/94, ze dne 23. září 1994, a Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 344/94, ze dne 13. března 1995. Uvedli, že rozhodnutími byla porušena jejich práva, zaručená jim Listinou základních práv a svobod. K tomu, aby předmětný návrh mohl být ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb. kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud ČR dne 16. května 1995 vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu, přičemž jim za tímto účelem stanovil lhůtu 15 dnů, a účastníky současně poučil o následcích neodstranění III. ÚS 97/95-15 vytčených vad. K žádosti navrhovatelů byla tato lhůta prodloužena do 22. června 1995, přičemž byli navrhovatelé opět poučeni o tom, že neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. Prodloužení lhůty k 22. červnu 1995 s příslušným poučením vzali navrhovatelé na vědomí dne 12. června 1995 převzetím sdělení Ústavního soudu ČR. V uvedené lhůtě navrhovatelé vady návrhu neodstranili, zejména nesplnili povinnost být v řízení před Ústavním soudem ČR zastoupeni advokátem /§ 30 zákona č. 182/1993 Sb./. Proto bylo v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno. I když navrhovatelé žádali o opětovné prodloužení lhůty s poukazem na to, že jim nebylo dosud doručeno rozhodnutí soudu, vzhledem k nesplnění výzvy, týkající se povinnosti být zastoupeni advokátem, Ústavní soud ČR již lhůtu k odstranění vad návrhu neprodloužil. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 26. června 1995 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj