IV. ÚS 66/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci V.K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 1995, č.j. 3 Nt 401/95, t a k t o Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Dne 29. 3. 1995 byl Ústavnímu soudu doručen návrh označený jako žádost o propuštění z vazby, který směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 1995, č. j. 3 Nt 401/95. Napadeným usnesením, jak uvádí stěžovatel ve svém podání, bylo rozhodnuto o jeho vazbě, aniž by byl vyslechnut a řádně mu bylo toto rozhodnutí doručeno. V tomto postupu spatřuje porušení čl. 8 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a žádá Ústavní soud o propuštění z vazby a prošetření věci. Ústavní soud po posouzení podání shledal, že se jedná o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Stěžovatel jako obviněný má podle § 74 odst. 1 trestního řádu právo podat proti rozhodnutí o vazbě stížnost ve lhůtě stanovené v § 143 odst. 1 trestního řádu, a to v jeho případě k Vrchnímu soudu v Praze. Navíc je třeba konstatovat, že stěžovatel má možnost použít na ochranu svých práv další procesní prostředky. Jako obviněný má ve smyslu § 72 odst. 2 trestního řádu právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podání stěžovatele odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, aniž by soudce zpravodaj stěžovatele vyzval k odstranění vad návrhu. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. dubna 1995 JUDr. Pavel Varvarovský soudce zpravodaj