Odůvodnění
r II. ÚS 126/96
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele F.S., o návrhu ze dne 29. 4. 1996, t a k t o :
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í:
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 29. 4. 1996, doručeném Ústavnímu soudu dne 7. 5. 1996, uvedl, že v restitučním řízení byl Krajským soudem v Plzni vynesen dne 28. 9. 1995 rozsudek, sp. zn. 15 Ca 335/94, přičemž řízení se uskutečnilo bez účasti navrhovatele a byla mu tak odňata možnost se hájit.
Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele i připojený spis Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 15 Ca 335/94 a zjistil, že napadený rozsudek nabyl právní moci dne 18. 10. 1995, zatímco navrhovatel svůj návrh podal poště k přepravě až dne 6. 5. 1996. Za této situace má ústavní soud za to, že jde zcela zjevně o návrh podaný po uplynutí 60ti denní lhůty upravené v § 72 odst. 1
II. ÚS 126/96 2 zák. č. 182/1993 Sb. a byl proto dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 12. 6. 1996 soudkyně ústavního soudu ČR
2
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky