Odůvodnění
II. ÚS 313/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu stěžovatele J.B., o podání ze dne 18. 12. 1995, došlém Ústavnímu soudu dne 21. 12. 1995, t a k t o :
Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud s podáním, formulovaným jako ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 11. 1995, č.j. 10 Ntv 10/95. Tímto rozhodnutím dle navrhovatele bylo porušeno jeho právo na osobní svobodu, zaručené v čl. 8 Listiny základních práv a svobod a v čl. 5 a 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.
Ústavní soud přípisem ze dne 9. 1. 1996 navrhovatele vyrozuměl o vadách návrhu a vyzval k jejich odstranění ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení. Výzva byla doručena do vlastních rukou dne 15. 1. 1996.
Navrhovatel ve stanovené lhůtě vady neodstranil a lhůta marně uplynula dne 14. 2. 1996.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti
II. ÚS 313/95 účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. 6. 1996 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky