II. ÚS 9/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu stěžovatele F.J., o podání ze dne 8.1.1996, došlém ústavnímu soudu dne 9. 1. 1996, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud s návrhem, směřujícím proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 1995, č.j. 2 T 63/93-163. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 7. 1995 . Z obsahu návrhu vyplývá, že se navrhovatel domáhá obnovy řízení. V dopise v podstatě obviňuje vyšetřovatele a dále namítá nevěrohodnost svědků. O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, rozhoduje dle § 281 odst. 2 trestního řádu soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, t.j. v daném případě Krajský soud v Ostravě. K projednání takového návrhu není Ústavní soud příslušný. Dle § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Jak je výše uvedeno, napadené II. ÚS 9/96 rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 7. 1995, návrh k Ústavnímu soudu podal navrhovatel k poštovní přepravě dne 8. 1. 1996. Návrh je podán po lhůtě, stanovené pro jeho podání zákonem. Dle § 43 odst. 1 písm. b) z. č. 182/1993 Sb. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem a dle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Podmínky obou těchto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR V Brně dne 12. 6. 1996